Kašperské Hory - Ložisko zlata v blízkosti Kašperských Hor znovu láká těžařské firmy, jedna z nich už požádala o průzkum lokality. Regionální odbor ministerstva životního prostředí ho zamítl, ale společnost ještě čeká na stanovisko ministra. Podle firmy jde o miliardy, na kterých vydělá stát i obce.
Ložisko zlata na Šumavě nedá těžařským firmám spát
Firma Potamon GTS o nalezišti u Kašperských Hor hovoří jako o českém Klondiku. V zemi prý leží nejméně sto tun zlata, což je při současných cenách zhruba 42 miliard korun. „Hodnota je taková, že si myslíme, že někdo přijde a pustí se do toho,“ podotkl člen firemního představenstva Rudolf Řapík. Názor, že se jedná o velké ložisko, zastává rovněž bývalý vedoucí štoly Naděje Stanislav Klaudy.
Zastupitelé Kašperských Hor ale zlaté horečce nepodlehli a bojí se o přírodu. Žádost Potamonu o průzkum zamítli. „Je to kolize mezi industriální činností a ochranou přírodního prostředí, které je hlavní devizou této oblasti,“ objasnil důvody jeden ze zastupitelů, František Stíbal (nez.).
Těžaři tvrdí, že přírodu těžba nepoškodí. Kyanidové loužení je v České republice zakázané, a všechno by se tak odehrávalo v mohutném podzemním areálu jinou metodou. Těžaři budou žádat o povolení nového průzkumu znovu už proto, že se v této oblasti do průzkumných vrtů v 80. a 90. letech investovalo 700 milionů korun.
Obyvatele Kašperských Hor zlato rozděluje na dva tábory. Jedni těžbu odmítají a druhá část si myslí, že se jednou stejně vytěží, a tak nevidí důvod, proč ho nechávat příštím generacím. Těžaři navíc obcím slibují podíl na zisku. Starostka Kašperských Hor Alena Balounová se k případné těžbě zlata vyjádřit odmítla.