Líně (Plzeňsko) - Ministerstvo obrany nabídlo Plzeňskému kraji bezúplatný převod letiště v Líních u Plzně. Letiště měla dosud v dlouhodobém nájmu firma PlaneStation Plzeň, která neplnila závazky, neplatila nájem a areál nechala chátrat. Armáda jí proto vypověděla smlouvu. Letiště o rozloze přes 400 hektarů představuje pro kraj atraktivní území, kde by mohla vzniknout průmyslová zóna a vědeckotechnologický park až s tisíci pracovními místy, řekl hejtman Milan Chovanec (ČSSD). Pro armádu, kraj i okolní obce je prioritou, aby na letišti zůstala armádní letecká záchranná služba.
Podle ministra obrany v demisi Vlastimila Picka uzavřela armáda s dosavadním nájemcem smlouvu v roce 2000, od té doby ale velká část objektů zcela zchátrala. Nájemce navíc dluží kolem 50 milionů na nájemném. Ministerstvo obrany se s firmou soudí, podle generálního sekretáře Jana Vylity by ale spor neměl převod na kraj ohrozit. Přesný termín převodu Picek neodhadl. „Uděláme vše pro to, aby to bylo co nejdříve,“ uvedl s tím, že doufá, že se jej podaří uskutečnit příští rok.
Jednatel firmy PlaneStation Plzeň Petr Rubeš připustil, že od roku 2010 firma neplatí nájemné, které činí zhruba milion korun měsíčně. Písemně prý ministerstvo upozornila, proč nájemné pozastavuje, a očekávala, že s nimi bude o celé situaci jednat. „Pozastavené bylo z toho důvodu, že ten proces prodeje, který byl nastartovaný, z jejich strany zamrzl. Několikrát jsme je upozorňovali, vyzývali k jednání, reakce nebyla žádná, jen dlouhodobá nečinnost,“ řekl Rubeš. Firma podle něj požádala o prodej letiště v roce 2006, odhadní cena byla přes miliardu korun. Tím, že ministerstvo podle něj nejednalo, sjednaní investoři odcházeli.
Rubeš se také brání tvrzení, že firma nechala objekty zbytečně chátrat. „Náš názor je, že jsme se o objekty starali v rámci možností,“ řekl. Komise ministerstva obrany podle něj před podpisem smlouvy v roce 2000 až 90 procent všech objektů v areálu označila jako neperspektivní či přímo určené k demolici.
Kraj a ministerstvo vytvoří společný tým, který se bude převodem zabývat. Hejtmanství se chce například ujistit, že areál nebude pod ekologickou zátěží, kterou by musel nákladně sanovat. Jednání musí také probíhat ve shodě s šesti okolními obcemi, které si jakékoliv rozšiřování a zvyšování kapacity letiště nepřejí, tlumočil názor obcí starosta Dobřan Marek Sýkora. Hejtman předpokládá, že provozní zátěž pro kraj by neměla být významná. Pokud se převod uskuteční, hodlá hledat jednoho až dva investory, kteří by se o území podělili. „Potom by ty případné investice byly na nich. Kraj by nadále zůstal správcem majetku, určitým supervizorem, ale nemáme ambici do toho investovat krajské prostředky,“ doplnil Chovanec. Kraj má zájem na tom, aby v areálu vznikla výroba s vysokou přidanou hodnotou, ne další „montovna“, uvedl.
Zásadní pro rozvoj je zajištění dopravního napojení. Přímo k letišti je z dálnice D5 naznačen sjezd, nesplňuje ale přesné parametry sjezdů. Aby se mohl používat, musel by získat výjimku. Napojení sjezdu na letiště by mělo stát do 50 milionů korun, uvedl hejtman. V areálu jsou také historické majetky obcí, včetně pozemků pod vzletovou dráhou. Kraj se v případě získání letiště bude snažit s obcemi vyjednávat a tyto pozemky vyměnit za jiné, dodal hejtman.
Formou bezúplatného převodu získal letiště i Jihočeský kraj. Jedná se o bývalé vojenské letiště v Plané u Českých Budějovic. Naopak další nepotřebné jihočeské vojenské letiště ve Všechově u Tábora armáda opakovaně nabízela k prodeji, zájemce ale nenašla.
