Ostrava - Smíření a odpuštění vzájemných vin je motivem Česko-německého týdne v Krnově, který se tam letos koná podvacáté. Vždy na začátku září přijíždí do města, ve kterém před válkou žilo 90 procent Němců, vyhnaní sudetoněmečtí rodáci s rodinami. Jejich zájem o vyrovnání se s minulostí je v Česku ojedinělý. Letos jich opět přijelo několik desítek. Přivítá je vedení města, Slezsko-německý svaz Krnov pro ně chystá výlety po regionu, čeká je společná mše, koncert v synagoze či setkání se středoškoláky, kteří se zapojili do projektu Německé stopy v sudetském Slezsku.
Němci narození v Krnově se chtějí vracet do bývalého domova, přestože se někteří s lítostí dívají na zbytky někdejších majetků otců a mnohým se vybaví odsun. Do města roky přicházejí s vstřícností i s penězi na opravy různých památek, které jsou financované z Česko-německého fondu budoucnosti i z jejich soukromých účtů. Výsledkem je například německá knihovna v Krnově nebo vybudování Domu česko-německého porozumění.
„Když mi bylo 50 let a otevřely se hranice, mohl jsem se konečně poprvé od svého vyhoštění v roce 1946 podívat do rodného Krnova. Bylo to pro mne velmi důležité,“ říká například Horst Kaller, který zažil odsun jako šestiletý. Před několika lety se do Krnova vrátil a trvale se snaží o zlepšení česko-německých vztahů. Je rovněž členem sdružení Krnovská synagoga a přispívá na projekty připomínající památku zavražděných Židů.
Když město Krnov poprvé roku 1994 pozvalo při oslavách 120 let krnovského gymnázia i předválečné absolventy, mnoha lidem se to nelíbilo. Přesto začala tradice setkání, na kterých se zpočátku mluvilo o minulosti hodně vzrušeně. Ještě v roce 2006 nechápali někteří Krnované, co tam ti staří Němci chtějí, proč poukazují na odsun, když jejich henleinovci předtím vyháněli Čechy a dělali mnohem horší věci.
„Jitříte staré rány, to ke smíření nepovede. My jsme válku nevyvolali. Naši blízcí zemřeli v nacistických koncentračních táborech,“ zlobil se tehdy bývalý krnovský učitel. Němci oponovali, že zatímco o nacistických zločinech se mluví od začátku otevřeně, bezpráví spáchané na sudetských Němcích bylo dlouho tabu a dodnes se překrucuje. „Chceme si s vámi jen podat ruce,“ opakoval hlavní iniciátor česko-německých setkání Kurt Schmidt ze sdružení krnovských rodáků Domovský okres Krnov - Heimatkreis Jägerndorf. Sám se měl ve vztahu k bývalé vlasti s čím vyrovnávat.
Nejhorší zážitky života
„Jako sotva sedmnáctiletého mne málem ubili k smrti nenávistí naplnění 'partyzáni'. Zážitky z tábora v Opavské ulici v Krnově v roce 1945, nucené práce v železárnách v Ostravě a pobyt v Osvětimi v letech 1945-1946, patří k nejhorším v mém životě,“ vzpomínal Schmidt, který po válce v Bavorsku vystudoval a pak roky učil na vysoké školy mimo jiné dějiny a politickou vědu. Jeho rodiče, kteří sympatizovali se sociálními demokraty, byli z Krnova rovněž vyhnáni a byl jim zkonfiskován majetek. Měli tam tři hospody, jednu na Cvilíně. Před dvěma roky dostal Kurt Schmidt Cenu města Krnova za zásluhy při odstraňování předsudků mezi Němci a Čechy a budování důvěry mezi předválečnými a nynějšími obyvateli Krnova. „Už několikrát jsme si říkali, že zůstaneme doma, že už nás tady nečeká nic nového, ale nejde to. Táhne nás to sem,“ říká šestaosmdesátiletý Schmidt. „Bezprostřední setkávání německých krajanů se současnými obyvateli Krnova má stále velký smysl,“ je přesvědčena jedna z organizátorek „týdne“ Ludmila Čajanová.
Pro Němce mají setkání v Krnově i další rozměr. Odsunuté rodiny, které jsou roztroušené po celém Německu, se mohou jednou za rok potkat ve vlasti a ukázat ji třeba vnukům.
Úryvek ze studie Kurta Schmidta Česko-německé vztahy očima německého rodáka z Krnova
… Koncem června 1945 došlo k prvnímu divokému vyhnání Němců z Krnova. Oběti pochodovaly nejdříve několik dní pěšky, což mnozí nepřežili. Ti zdatnější byli nasazeni na nucené práce do Moravské Ostravy, zbytek byl odsunut do ruské zóny v Německu. Předtím mnozí zažili peklo v táboře v Opavské ulici, kde museli snášet brutality takzvaných partyzánů. Divoký odsun se v okrese Krnov týkal asi 12 až 14 tisíc lidí. … Humánní vysídlení, o kterém rozhodly vítězné mocnosti v Postupimi, začalo v roce 1946. První transport z Krnova s 1 190 lidmi překročil hranice 28. ledna, poslední 17. listopadu 1946. Ve 34 transportech bylo do americké zóny odvezeno 37 210 Němců. S vyhnáním Němců přestal existovat Jägerndorf. 700 let německých dějin skončilo.
