Přes 2,5 milionu exemplářů hmyzu se skrývá v depozitáři Moravského zemského muzea Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ve starobylých skříních se skrývají největší motýli a brouci světa, ale i okem sotva viditelné druhy. K zajímavostem patří exempláře, které sbíral a preparoval Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence.
Entomolog Jiří Procházka ukazuje sbírku martináčů rodu Actias z depozitáře Moravského zemského muzea
Moravské zemské muzeum má v péči část Sekorovy pozůstalosti, a to nejen té literární, ale také entomologické
K laicky nejatraktivnějším částem sbírky patří krabice s tropickými motýly nebo velkými brouky, včetně titána obrovského, harlekýna pestrého nebo piluny velkozubé
Méně známá, a přitom úctyhodně velká je sladkovodní ploštice mohutnatka z jihovýchodní Asie
Specialisté z muzea za hmyzem často vyjíždějí do zahraničí, třeba do Kamerunu, dříve hodně na Madagaskar
Značnou pozornost věnují entomologové domácí přírodě. Díky tomu, že sbírka má dlouhou tradici, lze v ní najít i druhy, které jsou nyní vzácné, případně dokonce vyhubené
Obecně entomologové pozorují trend úbytku hmyzu v Česku. Dá se to poznat i na čelním skle auta, které dříve bývalo po delší jízdě poseté hmyzem, nyní je čisté
Hlavní příčiny úbytku hmyzu v Česku jsou intenzivní zemědělská činnost, scelování pozemků a nadužívání chemikálií
Dalším aktuálním trendem je šíření teplomilných druhů do míst, kde se dříve nevyskytovaly. Příkladem je kudlanka nábožná