Nejdražší byla asi klika, říká majitel hliněného domku

Žarošice – Správce žarošického muzea Roman Muroň je staromilec, který rád pracuje s hlínou a žije v souladu s přírodou. Proto se rozhodl postavit domek stejně jako lidé z venkova na konci 19. století. Osm let plánoval, sháněl a hledal vhodné materiály i nástroje, ale povedlo se. Hlínu, kameny, rákos a další stavební materiály získal zdarma v přírodě. Dokoupil jen pár „vymožeností“, tedy kliku nebo zámek do dveří. Letos tráví Roman Muroň ve svém miniaturním hliněném domku už třetí zimu. A jak sám říká, moderní styl života, kterého se dobrovolně vzdal, mu vůbec nechybí.

Inspirací pro stavbu byla lidová architektura jižní Moravy a současně Muroňova láska k hlíně a ke keramice. „V Žarošicích i v okolí jsem viděl spoustu stoletých hliněných domů, které se rozpadají, a vím o dalších, které jsou srovnány se zemí. Přišlo mi to jako škoda, hlína má jako stavební materiál výborné vlastnosti,“ popisuje Roman Muroň začátek svojí cesty, na jejímž konci je hliněná chatka. Před více než deseti lety začalo jeho plánování, shánění a vyrábění nástrojů, ze kterých by mohl stavení postavit.

Rady, jak dům postavit, získával od pamětníků a ze starých knih. O spoustě věcí se nikde nepsalo, a tak na ně zkoušel přijít metodou pokus-omyl. „Řešil jsem, v čem hliněné cihly vytvořit a pak usušit. Když jsem v depozitáři muzea objevil stařičké dubové formy na cihly, vyrobil jsem si jejich přesné repliky,“ usmívá se nad peripetiemi. Od starých dědečků z vesnice potom u piva vyzvídal, jak se takzvané vepřovice nebo také kotovice v Žarošicích, kde bývala cihlárna, tlačily. Získal dlouhými léty prověřené zkušenosti o tom, jak dlouho cihla tvrdne, než se z ní dá stavět, nebo proč je dobré formu vysypat otruby.

Nahrávám video

Hlínu, ze které chatku postavil, získal ze starých zbouraných domů nebo z novostaveb, kde kvůli základům ve velkém hlínu bagrovali a byli rádi, že se jí zadarmo zbavili.

„Trámy na strop stejně jako panty do okenic jsem získal darem. Známým ležely zbytečně na půdě, a tak mi je darovali. Ve své podstatě byla asi nejdražší klika,“ směje se Muroň. A dodává, že čas, který nad unikátním staronovým domkem strávil, raději nepočítá.

Muroň: Využívám, co mi příroda nabízí, ale nepoškozuji ji ani já a ani to, co po mně jednou zůstane

Měl chuť bydlet tak, aby ani za sto let jeho domek nezatěžoval životní prostředí. „Je celý z přírody, a až doslouží, tak se snadno vrátí do země. Vadí mi představa, že by po mně měly zůstat nevzhledné skládky, betonové kvádry, které se nikdy v přírodě nerozloží,“ vysvětluje vážně. K alternativnímu materiálu, jakým je hlína, se dostal snadno. Dlouhá léta se totiž věnuje výrobě keramiky, několikrát měl výstavy. Po osmi letech tvrdé práce se mu přání o hliněném domku splnilo.

V domku není elektřina, plynový kotel ani tekoucí voda. „Pro vodu si chodím do nedaleké studánky nebo si ji prostě přinesu. Pro dříví chodím do lesa, popadaného klestí je tam pořád dost,“ říká a jedním dechem dodává, že všechny moderní ulehčovače života dělají z člověka lenocha. „Kolikrát se mi nechce jít kilometr ke studánce pro vodu, ale musím, protože jiná voda není,“ povzdechne si s úsměvem. Domek je daleko od civilizace a pro Romana Muroně znamená útočiště, kde může rozmýšlet a zklidnit se.

Je to tady maličké, ale nevadí mi, že se mi sem nevešla myčka ani televize, vysvětluje se smíchem v očích

V jediné místnosti tráví Roman Muroň už třetí zimu. Do pokoje o ploše 12 m2 se vešlo všechno potřebné. „Mám tu kamna, která pokoj vytápí, s místem na uložení dřeva, válendu, posezení a pár kousků nádobí. Nevešla se mi sem jen myčka a televize,“ vysvětluje se smíchem v očích. Večery tráví ve světle petrolejky, brnká si na kytaru a popíjí dobré pití.

Chybí mu jediné - někdo, s kým by život v domku sdílel. „Umím si představit, že tady nebudu pořád sám. Snad se najde žena, která tady se mnou bude chtít bydlet,“ uzavírá rozhovor o budoucnosti. Plán toho, kde další místnost přistaví, už má.

  • V omítce je kromě hlíny také písek a otruby autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234660.jpg
  • Střecha domu je z usušeného rákosu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234662.jpg
  • Pro dřevo si Roman Muroň chodí do lesa autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234663.jpg
  • Pokoj je zařízen účelně a útulně. Lednici nebo myčku zde ale nenajdete autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234657.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 8 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Meloun osvěží, ve velkém množství ale může uškodit kardiakům

Vodní meloun je v létě osvěžující a řada lidí ho považuje za ideální svačinu. Lidi s onemocněním srdce ale může jeho nadměrná konzumace přivést i do nemocnice. Jejich organismus totiž nemusí zvládnout velké množství tekutin, které meloun obsahuje, upozorňuje internista. Doporučení, co jíst a pít v horkých dnech, vydal také Státní zdravotní ústav (SZÚ).
30. 7. 2026

Rodičům u dětských hřišť chybí toalety. Hygienické předpisy je ale nevyžadují

Brněnské městské části řeší stížnosti rodičů, kterým u dětských hřišť chybějí toalety. U některých mohou rodiny využít zázemí okolních podniků, jinde ale taková možnost není. V Brně-Kohoutovicích nechalo vedení městské části toaletu vybudovat při rekonstrukci hřiště. Vzniku dalších takových WC brání především náklady, chybějící kanalizace a obavy z vandalismu. Podobné je to i v jiných městech.
30. 7. 2026

Vohančice porazily sucho. Pomohly rybníky, tůně i tisíce stromů

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.
30. 7. 2026

Divadlo je krásnější než politika, říká jubilant Milan Uhde

Dramatik, spisovatel a básník Milan Uhde slaví 28. července devadesátiny. Osudově je spjatý především s brněnskými divadly, výraznou stopu ale zanechal také na české politické scéně. V posledních letech československé federace byl českým ministrem kultury, později také předsedou Poslanecké sněmovny.
28. 7. 2026Aktualizováno28. 7. 2026

Sanatorium Pálava je hotové. Čínská část lázeňského areálu zatím nestojí

V Pasohlávkách na Brněnsku Jihomoravský kraj ve čtvrtek otevřel léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava. Zotavovat se v něm budou lidé po těžkých a kritických stavech. Výstavba sanatoria za 693 milionů korun bez daně trvala dva roky, 289 milionů šlo z Národního plánu obnovy. První pacienti do sanatoria zamíří v září. Sanatorium mělo být součástí většího areálu, vybudovat lázně měla poblíž čínská společnost RiseSun. Zatím se ale nestaví.
24. 7. 2026

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.