Nejdražší byla asi klika, říká majitel hliněného domku

Žarošice – Správce žarošického muzea Roman Muroň je staromilec, který rád pracuje s hlínou a žije v souladu s přírodou. Proto se rozhodl postavit domek stejně jako lidé z venkova na konci 19. století. Osm let plánoval, sháněl a hledal vhodné materiály i nástroje, ale povedlo se. Hlínu, kameny, rákos a další stavební materiály získal zdarma v přírodě. Dokoupil jen pár „vymožeností“, tedy kliku nebo zámek do dveří. Letos tráví Roman Muroň ve svém miniaturním hliněném domku už třetí zimu. A jak sám říká, moderní styl života, kterého se dobrovolně vzdal, mu vůbec nechybí.

Inspirací pro stavbu byla lidová architektura jižní Moravy a současně Muroňova láska k hlíně a ke keramice. „V Žarošicích i v okolí jsem viděl spoustu stoletých hliněných domů, které se rozpadají, a vím o dalších, které jsou srovnány se zemí. Přišlo mi to jako škoda, hlína má jako stavební materiál výborné vlastnosti,“ popisuje Roman Muroň začátek svojí cesty, na jejímž konci je hliněná chatka. Před více než deseti lety začalo jeho plánování, shánění a vyrábění nástrojů, ze kterých by mohl stavení postavit.

Rady, jak dům postavit, získával od pamětníků a ze starých knih. O spoustě věcí se nikde nepsalo, a tak na ně zkoušel přijít metodou pokus-omyl. „Řešil jsem, v čem hliněné cihly vytvořit a pak usušit. Když jsem v depozitáři muzea objevil stařičké dubové formy na cihly, vyrobil jsem si jejich přesné repliky,“ usmívá se nad peripetiemi. Od starých dědečků z vesnice potom u piva vyzvídal, jak se takzvané vepřovice nebo také kotovice v Žarošicích, kde bývala cihlárna, tlačily. Získal dlouhými léty prověřené zkušenosti o tom, jak dlouho cihla tvrdne, než se z ní dá stavět, nebo proč je dobré formu vysypat otruby.

Nahrávám video

Hlínu, ze které chatku postavil, získal ze starých zbouraných domů nebo z novostaveb, kde kvůli základům ve velkém hlínu bagrovali a byli rádi, že se jí zadarmo zbavili.

„Trámy na strop stejně jako panty do okenic jsem získal darem. Známým ležely zbytečně na půdě, a tak mi je darovali. Ve své podstatě byla asi nejdražší klika,“ směje se Muroň. A dodává, že čas, který nad unikátním staronovým domkem strávil, raději nepočítá.

Muroň: Využívám, co mi příroda nabízí, ale nepoškozuji ji ani já a ani to, co po mně jednou zůstane

Měl chuť bydlet tak, aby ani za sto let jeho domek nezatěžoval životní prostředí. „Je celý z přírody, a až doslouží, tak se snadno vrátí do země. Vadí mi představa, že by po mně měly zůstat nevzhledné skládky, betonové kvádry, které se nikdy v přírodě nerozloží,“ vysvětluje vážně. K alternativnímu materiálu, jakým je hlína, se dostal snadno. Dlouhá léta se totiž věnuje výrobě keramiky, několikrát měl výstavy. Po osmi letech tvrdé práce se mu přání o hliněném domku splnilo.

V domku není elektřina, plynový kotel ani tekoucí voda. „Pro vodu si chodím do nedaleké studánky nebo si ji prostě přinesu. Pro dříví chodím do lesa, popadaného klestí je tam pořád dost,“ říká a jedním dechem dodává, že všechny moderní ulehčovače života dělají z člověka lenocha. „Kolikrát se mi nechce jít kilometr ke studánce pro vodu, ale musím, protože jiná voda není,“ povzdechne si s úsměvem. Domek je daleko od civilizace a pro Romana Muroně znamená útočiště, kde může rozmýšlet a zklidnit se.

Je to tady maličké, ale nevadí mi, že se mi sem nevešla myčka ani televize, vysvětluje se smíchem v očích

V jediné místnosti tráví Roman Muroň už třetí zimu. Do pokoje o ploše 12 m2 se vešlo všechno potřebné. „Mám tu kamna, která pokoj vytápí, s místem na uložení dřeva, válendu, posezení a pár kousků nádobí. Nevešla se mi sem jen myčka a televize,“ vysvětluje se smíchem v očích. Večery tráví ve světle petrolejky, brnká si na kytaru a popíjí dobré pití.

Chybí mu jediné - někdo, s kým by život v domku sdílel. „Umím si představit, že tady nebudu pořád sám. Snad se najde žena, která tady se mnou bude chtít bydlet,“ uzavírá rozhovor o budoucnosti. Plán toho, kde další místnost přistaví, už má.

  • V omítce je kromě hlíny také písek a otruby autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234660.jpg
  • Střecha domu je z usušeného rákosu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234662.jpg
  • Pro dřevo si Roman Muroň chodí do lesa autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234663.jpg
  • Pokoj je zařízen účelně a útulně. Lednici nebo myčku zde ale nenajdete autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2347/234657.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Sinice pod Novomlýnskými nádržemi se extrémně přemnožily, odborníci navrhují vypuštění

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi zůstává kritická. Hrubým odhadem se v pátek na výpusti ze Staré Dyje do Dyje nachází 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku je budou hasiči s rybáři odstraňovat. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže.
13:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Jih Prahy zasáhly přívalové srážky. Jižní Morava řeší následky podvečerní bouřky

Jihozápadně od Prahy se od jedné hodiny ráno vyskytovaly přívalové srážky a dle radarových odhadů napršelo i kolem 60 milimetrů srážek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky se následně přesouvaly na jih a jihovýchod Prahy, kde lokálně spadlo až 50 milimetrů. Jihem Moravy se bouřka prohnala už v podvečer. Největší škody napáchala v Prušánkách na Hodonínsku, kde poničila střechy domů a školy. Ve Velkých Bílovicích kroupy poničily až čtyři pětiny vinohradů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Přes Brno prošla menší supercela

Přes Brno se ve středu odpoledne prohnala bouřka, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i menší supercela s kroupami. Hasiči hlásili několik výjezdů. Výstraha před silnými bouřkami platila do středečních 22 hodin zejména pro oblast jižních Čech. V platnosti je ale až do čtvrtečního odpoledne výstraha před vysokými teplotami, která platí pro většinu území Moravy, Slezska a v Polabí. V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Vědci odhalili slabá místa viru klíšťové encefalitidy

Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy uspořádaný tak dokonale, jak vědci dosud předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv nebo vakcín.
14. 7. 2026

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
14. 7. 2026

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.