Zlín - Rozvoj Zlína je neodmyslitelně spojen s podnikáním rodiny Baťů. Během první poloviny minulého století se tehdy ještě provinční městečko stalo jedním z nejvýznamnějších obuvnických středisek na světě. V továrnách v centru města se už boty nešijí, odkaz rodiny Baťů ale přetrval dodnes. Dokumentů z takzvané baťovské éry odhadují zaměstnanci místního okresního archivu na desítky tisíc. Některé z nich si mohli dnes zájemci prohlédnout, archiv totiž vůbec poprvé během své existence připravil pro veřejnost den otevřených dveří.
Zlínský okresní archiv sídlí v pozdně barokním zámečku z poloviny 18. století. Dokumenty uskladněné za jeho zdmi jsou ale mnohdy staršího data. „Nejstarší dokument v našem archivu pochází z roku 1356. Jde o listinu, kterou moravský markrabě založil Moravské Klobouky. Nejpočetněji jsou ale zastoupeny dokumenty týkající se vzniku firmy Baťa a rozvoje Zlína v takzvané baťovské éře,“ uvedl ředitel zlínského okresního archivu David Valůšek.
V roce 1894 založili sourozenci z ševcovské rodiny - Tomáš, Antonín a Anna Baťovi - vlastní obuvnickou firmu. Zřizovací listina, která u zrodu obuvnického impéria stála, je jedním z největších pokladů, které okresní archiv ukrývá. Materiálů souvisejících s firmou Baťa počítají místní archiváři na desítky tisíc. Na regálech zabírají několik set metrů dlouhou řadu.
Sběratelskou raritou je například územní plán z roku 1934. Firma Baťa je v té době na vrcholu a připravuje další výrazné rozšíření továrny. Projekt pracuje s napojením Zlína na dálnici, ale také s výstavbou letiště na Jižních svazích. „Pokud by se tyto plány v plnosti uskutečnily, stal by se Zlín zřejmě jedním z nejvýznamnějších měst nejen v Československu, ale troufám si říct, že v celé střední Evropě,“ odhadl přínos firmy Baťa zástupce ředitele zlínského okresního archivu Pavel Šrámek. „Z malého, ospalého městečka se během tří desítek let stalo pulzující, dynamické město plné mladých lidí,“ dodala Miroslava Štýbrová z obuvnického muzea.
Před založením firmy v roce 1880 žily ve Zlíně necelé tři tisícovky obyvatel, v roce 1938 jich bylo už přes třicet šest tisíc. Většinu přitom tvořili právě zaměstnanci obuvnického koncernu.
Dnes je Zlín osmdesátitisícovým městem. Bez zakladatele Tomáše a jeho následovníka, nevlastního bratra Jana Antonína, by ale zřejmě zůstal jen provinčním městečkem.
