Divočáci ničí pole na Zlínsku

Zlín - Na Zlínsku řádí přemnožená divoká prasata. Zemědělcům působí miliónové škody. V lánech kukuřice mají divočáci zároveň hody i bezpečnou skrýš a boj s myslivci zatím vyhrávají. Prase divoké už není ozdoba lesů, ale přemnožený a nenáviděný ničitel polí. Ročně může mít až třikrát po deseti potomcích. V okolí Zlína miluje a likviduje hlavně kukuřici. Početné rodiny divočáků sežraly a poválely desetinu úrody družstevníků z Fryštáku. Ti odhadují škodu téměř na milion korun.

„Tady vidíte definitivně nevratně poškozený porost kukuřice, totálně zničené klasy včetně slámy, které jsou pro další využití bezcenné,“ ukázal agronom ZDV Fryšták Jiří Moravec. Ani u dvacet kilometrů vzdálených Napajedel není situace radostnější. Zemědělci počítají statisícové ztráty. „My vlastně škody zjišťujeme až při sklizni, kdy hodně kukuřice zůstává na poli ležet,“ vysvětlil Pavel Krajča, agronom a. s. Plemenářské služby Otrokovice.

„Když vám ta černá vleze tady třeba do kukuřice, tak vlastně vy tady budete čekat dva dni a ona vám odtud nevyleze,“ popsal složitost lovu Vladislav Slaměna, předseda Mysliveckého sdružení Ondřejovsko-Fryšták. Z oficiálních tabulek zlínského okresního mysliveckého spolku vyplývá, že jeho členové za sezónu odstřelí na tisíc tři sta divokých prasat. Podle zemědělců je to však zoufale málo. „Myslivci dělají, co můžou, ale nestačí to. Škody nám nikdo nenahradí,“ posteskl si agronom Pavel Krajča. „Bohužel věk členů těch mysliveckých sdružení je velmi vysoký, takže nelze očekávat nějaké zlepšení z jejich strany,“ dodal jeho kolega Jiří Moravec.

Nahrávám video

Myslivci se v minulých letech snažili vyhánět divoká prasata z kukuřice a odrazovat je pachovými zábranami. Velký efekt to ale nemělo. Zemědělcům na oplátku vytýkají přílišné rozšiřování kukuřičných polí, která divočákům nabízejí výživu i úkryt. Místo vzájemných hádek ale například ve Fryštáku pomáhají škody způsobené přemnoženou zvěří alespoň zmírňovat bezplatnými brigádami v družstvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
před 15 mminutami

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 21 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026
Načítání...