Brno - Velká privatizace obecních domů v Brně končí. Město doposud rozprodalo tisíce bytů a další rozšíření privatizace už neplánuje. O další odkup ale mají zájem nájemníci snad ve všech městských částech. V některých z nich navíc při loňských komunálních volbách právě téma privatizace bytů dostalo do vedení radnic nové politiky, kteří teď tlačí na magistrát, aby v prodeji pokračoval.
Privatizace městských bytů se rozjela podle pravidel v roce 2002. Od té doby magistrát prodal už 21 tisíc bytů a do konce roku nabízí posledních 3 500 bytů z takzvaného seznamu domů doporučených k prodeji.
„Žádná další změna, rozšíření, doplnění toho seznamu se nechystá - nájemníci v bytech, které nejsou určené k privatizaci, se budou muset definitivně smířit s tím, že jich se privatizace netýká,“ potvrdil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
Rozhodnutí magistrátu znamená velkou ránu především pro obyvatele Brna-severu, kde minulé vedení radnice s privatizací nesouhlasilo a prodej zastavilo. Místní teď bombardují nové vedení peticemi. „Ve vztahu k jiným městským částem, kde je zprivatizovaná většina toho bytového fondu, mi to ze strany magistrátu připadá nefér,“ uvedl Martin Sláma ze sdružení Seveřani.
Odprodej bytů slibovali zastupitelé ve volbách
Brno-sever zřejmě jako jediná městská část ještě dostane několik domů na vytoužený seznam, jinde už ale magistrát ustupovat nechce. Například současné vedení Brna-Králova pole přitom využilo privatizaci jako velké předvolební téma, na které si získalo řadu voličů. Ti jsou teď o to naštvanější. „Zastupitelstvo včetně opozice se zavázalo, že zprivatizuje co nejvíce bytů. Chceme v privatizaci pokračovat, takže se budeme snažit nějak rozumě domluvit,“ slíbil místostarosta MČ Královo-Pole Daniel Valenta (TOP 09).
Kupní ceny privatizovaných bytů za metr čtvereční se v Brně průměrně pohybují kolem 7 000 korun u panelových domů a 8 500 korun u cihlových domů. Na cenu má vliv také podíl nebytových prostor a velikost pozemku.
Peníze z prodeje bytů neplynou jen tak do městské pokladny, ale konkrétně do bytového fondu, ze kterého pak Brno financuje výstavbu nových domů. Podle Olivera Pospíšila je zachování určitého podílu bytů pod správou města nutné pro udržení stability fondu - také v budoucnu by si měl dokázat vydělat sám na sebe. Pokud by totiž město odprodalo všechny byty za zlomek prodejní ceny, jak je to v případě městských domů běžné, a za draho postavilo nové domy, najít finance na další výstavbu by už byl problém.
„Je spravedlivé držet se toho, co bylo stanoveno a nevzbuzovat žádné falešné naděje v těch, kteří neměli štěstí a privatizace se jich netýká,“ dodal Pospíšil. Brno se navíc nemůže dále zbavovat svého majetku ani z toho důvodu, že nemovitostmi ručí za své úvěry.
Brnu po dokončení privatizace zůstane asi 28 tisíc bytů. Ve srovnání s Prahou a dalšími velkými městy má Brno vysoký podíl doposud neprivatizovaných bytů.
