„Ivani“ konečně šli. Před 25 lety začal ve Frenštátu odsun Sovětů

Frenštát pod Radhoštěm - Před pětadvaceti lety, 26. února 1990 kolem 14:40 hodin, vyjel z Frenštátu pod Radhoštěm první vlak s tanky a další technikou okupačních sovětských vojsk. Po pádu komunismu to byl první odsun Sovětů z tehdejšího Československa i celé východní Evropy, kde jich bylo na půl milionu. Občanské fórum ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde bylo přes 4 tisíce vojáků, začalo jednat o jejich odchodu už na přelomu roku 1989 a 1990. Do června 1991 zemi po téměř 23 letech opustili všichni okupanti.

Členové frenštátského Občanského fóra se vypravili na velitelství sovětských kasáren z vlastní iniciativy. Pražský tým v čele s Michalem Kocábem, který byl šéfem parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk, k tomu nepotřebovali. „Udělali tu důležitou práci nahoře a my jsme se shodli, že nebudeme na nic čekat. Chtěli jsme být první. Toužili jsme po tom, aby Rusáci co nejdříve vyklidili město a aby to proběhlo lidsky, bez chyb a emocí,“ vzpomínal pozdější starosta města Karel Míček.

Měli jsme zpočátku trochu nahnáno

Když poprvé vyrazila pověřená skupinka za velitelem Vladimirem Smirnovem a dalšími důstojníky, nebylo jim lehce. „Měli jsme trochu nahnáno. Ale snažili jsme se vysvětlit, že chceme jen to, aby v klidu odešli. Udělali nám pak dokonce vojenskou přehlídku. Vojáci nastoupili, mnozí v bagančatech, co pamatovala ještě válku. Velitelé ukazovali i vnitřní vybavení. Byla to hrozná bída,“ líčil Míček. Otřes zažili, když viděli vězení. „Betonová díra, asi jen sto dvacet centimetrů vysoká, s mřížemi nahoře, ve které vězeň nemohl sedět ani stát,“ popisoval. Sověti odejít nechtěli, snažili se zdržovat. Žádali dvanáct měsíců. „Byl to pro ně velký stres. Nevěděli, do čeho se vrátí. Tady se měli stoprocentně lépe. Kdo ví, kde všichni skončili,“ řekl nynější opoziční zastupitel.

Nakonec odjelo celkem třináct transportů do měsíce. Další důležitý účastník vyjednávání vzpomínal, že šli na důstojníky „od lesa“. „Po čtvrtém dni jednání jsem se velitele zeptal, za jak dlouho po vyhlášení poplachu by byl jeho pluk bojeschopný. S hrdostí řekl, že to nepotrvá ani dvacet minut. Tak vyhlaste poplach, povídám. Můžete odjet už zítra! Někdy v polovině února padlo datum 26. únor 1990,“ vzpomínal tehdejší tajemník národního výboru Dalibor Norský. Také prý zabral argument, že do Sovětského svazu jich potáhnou desetitisíce, a že když budou první, mají šanci aspoň na kamenná kasárna. A Sověti si opravdu pospíšili. Vstřícní vyjednavači jim zajistili technickou pomoc při nakládání arsenálu. Poslední sovětský vlak opustil Frenštát pod Radhoštěm 26. března 1990. Nyní je to památný den města.

Sověti, tankový a dělostřelecký pluk, ve Frenštátě pod Radhoštěm obývali skoro 22 let areál bývalých Jaselských kasáren. Před nimi je už zabrali i Němci. Důstojníci měli také 350 bytů přímo ve městě, kde žili vedle tamních obyvatel. Další dva bytové domy si postavili načerno v kasárenském areálu, pro děti vybudovali vlastní školu. Ve Frenštátě pod Radhoštěm žilo asi 11 tisíc obyvatel, sovětských vojáků bylo i s rodinami kolem 4,5 tisíce.

Důstojnické ženy s pucfleky a nákupy

Záklaďáci nesměli na rozdíl od důstojníků volně opouštět kasárna. Často prý utíkali, obcházeli domy a snažili se obchodovat se vším možným, tajně chodili do hospod. „Zažil jsem v jedné zahradní restauraci, jak jim výčepní podával pivo přes okno. Načapali je důstojníci a jednoho brutálně zbili a zkopali,“ líčil Míček. Různé konflikty a rvačky prý byly velmi časté. Občas se i střílelo. Obyčejné vojáky mohli obyvatelé města vidět projíždět ve vojenské technice, ale také jako doprovod důstojnických žen. „Sovětské paničky bývaly nafintěné a linul se z nich typický zápach jejich voňavek. Vojáci jim dělali pucfleky, nosili hromady nákupů. Obchody ve městě byly vyplundrované,“ vyprávěl pamětník. Nemluvě o důstojnických obchodech měli Sověti podmínky k nakupování mimořádné. „Platil pro ně bezcelní styk. Vlaky posílali domů všecko možné od bot, lustrů či klavírů po stavební materiál,“ popisoval Míček.

Pobyt okupantů už nic nepřipomíná

Dnes není po sovětských vojácích ve městě ani památka. Z Jaselských kasáren se stala Martinská čtvrt. Zrekonstruované vojenské objekty slouží obyvatelům jako byty, dům s pečovatelskou službou, středisko volného času nebo sportoviště, sídlí tam řada firem. Stálo to ale hodně práce i peněz. „Po Sovětech zůstalo 55 zdevastovaných objektů. Odstranění škod město v roce 1991 vyčíslilo na téměř 46 milionů korun. Jen dekontaminace přišla na 12,5 milionu. Kvůli znečištění zdroje vody se muselo opravit i koupaliště,“ uvedla nynější starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová. Vojáci totiž za sebou nechali spoušť. „To si dnes asi nikdo nedovede představit! V bytech nebylo nic kromě plísně. Vytrhané byly vypínače, baterie, záchody, zmizely i vchodové dveře. A kasárna zdevastovaná a prolitá naftou a olejem,“ vzpomínal Míček. „Když ale byli pryč, cítili jsme obrovskou úlevu. A je důležité si to připomínat.“

Nahrávám video
25 let od odsunu sovětských vojsk
Zdroj: ČT24

Odsun sovětských vojsk z Československa

  • Po pádu komunismu v listopadu 1989 byl odchod sovětských vojsk jedním z prvních požadavků. Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do země 21. srpna 1968.
  • Federální shromáždění prohlásilo v prosinci 1989 smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojáků z 16. října 1968 za neplatnou a žádalo jejich urychlený odchod. Skončil podpisem dohody ministrů zahraničí Jiřího Dienstbiera a Eduarda Ševardnadzeho 26. února 1990.
  • Do 30. června 1991 opustilo Československo asi 73 500 vojáků a téměř 40 tisíc rodinných příslušníků. Arsenál tvořilo 1 220 tanků, 2 500 vozidel pěchoty, 95 tisíc tun munice, 105 letadel, 175 vrtulníků. Odvezlo je přes 900 vlakových souprav. Sovětská armáda uvolnila na 355 vojenských objektů, v osmdesátých letech měla v republice 67 posádek a další odloučené jednotky. Velitelství Střední skupiny vojsk bylo v Milovicích na Nymbursku, štáb 28. armádního sboru v Olomouci. Plně k dispozici měla výcvikové prostory Ralsko, Libavá, Boletice a Kežmarok.
Odsun sovětských vojsk - Michael Kocáb
Zdroj: Tomáš Novák/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Šéfové městských policií se bojí odlivu strážníků do jiných sborů. Kvůli platům

Nástupní plat padesát tisíc korun slibuje vláda ve svém programovém prohlášení policistům, celníkům, hasičům, vojákům i příslušníkům vězeňské služby. Šéfové městských policií se ale bojí, že kvůli tomu přijdou o své lidi a budou mít problém s náborem. Peněz jim totiž mohou nabídnout výrazně méně. Svaz obecních a městských policií připravil návrh nového zákona o obecní policii a teď bude čekat na připomínky – třeba ministerstva vnitra. Radnic, které chtějí městskou policii, přitom přibývá.
před 2 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoDůvod zpoždění vlaků se už lidé z hlášení na nádražích nedozvědí

Cestující ve čtvrtek naposledy slyšeli na nádražích důvody zpoždění vlaků. Správa železnic se tyto informace rozhodla z běžného hlášení vypustit. Nově se lidé z drážních amplionů dozvědí pouze dobu, o kterou se vlaky opozdí. Cílem prý je, aby zpráva byla stručná a krátká a pro cestující nevznikala zbytečná akustická zátěž. Správa se na tom dohodla s dopravci. Zájemci si důvody zpoždění – je jich celkem čtrnáct – mohou dál najít například v aplikaci Datel Správy železnic nebo na portálu Můj vlak národního dopravce.
včera v 09:00

„Duch z Maginotovy linie.“ Občan na jihu Čech odevzdal policii pevnostní minomet

Při zbraňové amnestii odevzdal ve čtvrtek občan v Českých Budějovicích pevnostní minomet M 32 ráže 81 milimetrů. Jde o typ zbraně využívaný při obraně Francie ve druhé světové válce v Maginotově linii. Policie o odevzdání kuriózní zbraně informovala na síti X.
30. 4. 2026

Ministryně Mrázová odmítla výzvy k rezignaci, předpisy prý neporušila

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) odmítla opoziční výzvy k rezignaci. Tvrdí, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Informace serveru Seznam Zprávy o obecním bytě či stavbách na pozemku v rozporu s územním plánem města pokládá za „vytržené z kontextu“. Její rezignaci požadují opoziční Piráti, STAN a TOP 09. Vytýkají jí i manažerská pochybení u přípravy stavebního zákona.
30. 4. 2026Aktualizováno30. 4. 2026

Při čarodějnicích nabádají hasiči k opatrnosti. Sucho zvýšilo riziko šíření požárů

Na mnoha místech Česka se během posledního dubnového večera rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Velmi suché počasí ale zvyšuje riziko šíření požárů prakticky na celém území republiky. Meteorologové sice na čtvrtek výstrahu nevyhlásili, podle mapy požárního rizika však panují rizikové podmínky na většině území Česka s výjimkou části pohraničních hor. Hasiči proto nabádají při pálení ohňů k velké opatrnosti.
30. 4. 2026

Po zásahu v příbramské nemocnici policie stíhá šest lidí a tři firmy

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) stíhá po úterním zásahu v příbramské nemocnici šest lidí a tři právnické osoby, informoval mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej. Stíháni jsou pro trestné činy dotační podvod a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Všechny osoby jsou stíhané na svobodě. Úřad veřejného evropského žalobce (EPPO) vyčíslil hodnotu ovlivněných zakázek na 280 milionů korun.
30. 4. 2026Aktualizováno30. 4. 2026

Po vyúčtování někteří reklamují desetitisícové nedoplatky za teplo a vodu

Největší pronajímatel bytů v Moravskoslezském kraji, firma Heimstaden, řeší reklamace nájemníků ohledně vyúčtování. Ti si stěžují na vysoké nedoplatky za teplo a vodu, které se pohybují v desítkách tisíc korun. Podle energetiků i pronajímatele je na vině především delší a tuhá zima. Nedoplatky mohou překvapit uživatele ústředního topení i v dalších městech. Vyúčtování by si proto měli pečlivě zkontrolovat, porovnat s loňským rokem a v případě nesouhlasu jej reklamovat u distributora.
30. 4. 2026Aktualizováno30. 4. 2026
Načítání...