Šumava – Na Šumavě zahájily začátkem prosince provoz lyžařské areály a tamní horská služba vstoupila do zimní sezony plně připravena. K dispozici má téměř čtyři desítky lidí a samozřejmě i potřebnou techniku. Ke své práci využívá po celou zimu třináct sněžných skútrů, pět terénních čtyřkolek, šest záchranných vozidel a od včerejška také dva nové defibrilátory. Tyto resuscitační přístroje budou sloužit horským záchranářům v západní části Šumavy, konkrétně na Železnorudském Špičáku, zaplatil je Plzeňský kraj.
Až osmkrát do roka musejí záchranáři horské služby na Šumavě oživovat pacienta, většinou přímo v terénu. Resuscitační přístroje, takzvané defibrilátory, sice mají už pár let k dispozici, ale bylo jich málo. „Máme v plánu obsazení všech pracovních obvodů a hlavně všechny služebny horské služby na Šumavě,“ uvedl náčelník Horské služby ČR Šumava Michal Janďura a radní Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD) doplnil: „Pro provoz byly dva nutností.“ Horská služba má tedy nově osm defibrilátorů a dokáže tak zabezpečit celou Šumavu. „S lékaři horské služby jsme se dohodli, že co pracovní obvod, to jednotná značka tak, aby záchranáři mohli včasně a rychle zasahovat,“ dodal náčelník Janďura.
Z pohledu záchranáře je největším problémem Šumavy dostupnost a dojezdový čas. Také proto vozí ve svých autech další defibrilátory i strážci Národního parku Šumava. „Informační strážní služba správy národního parku disponuje třemi defibrilátory, které jsou na území národního parku rozmístěny rovnoměrně vždy ve vozech, které jsou v pohotovosti a které jsou v terénu,“ prohlásil vedoucí Informační strážní služby Národní park Šumava Petr Šrail. Strážci Národního parku Šumava by chtěli vybavit defibrilátory ještě několik svých vozů a o další tři žádá horská služba.
Příslušným kurzem první pomoci prošlo 26 strážců národního parku. Avšak jejich 3 přístroje od listopadu 2009, kdy je ve svých třech autech mají, zatím nebyly využity ani jednou. Naproti tomu záchranáři horské služby je používají až osmkrát ročně. Jeden defibrilátor totiž stojí 40 až 50 tisíc korun a horská služba počítá letos s výrazně nižším rozpočtem než v předchozích letech. Jednotlivé oblasti proto musí, stejně jako dřív, spoléhat především na dary a dotace. A tak, zatímco strážci si můžou defibrilátory dovolit z vlastního rozpočtu, horské službě, která přístrojů potřebuje mnohem víc, teď pomohl kraj. Od Plzeňského kraje tedy dostali šumavští záchranáři nyní dva přístroje, o peníze na další tři žádají například v rámci Nadace ČEZ.
