Požáry jsou metlou krkonošských bud. Řadu z nich plameny vymazaly z povrchu zemského, ale zkušenosti s požáry mají i tam, kde se živel podařilo včas zkrotit. Pro hasiče je ale cesta k případnému požáru na krkonošské hřebeny složitá a zejména v zimě zdlouhavá. Na Luční boudě proto vznikla místní jednotka dobrovolných hasičů. Jejími členy je personál horské boudy.
Hoří, má Sněžko. Plameny však zkrotí hasiči z Luční boudy
Na chodbě u restaurace v Luční boudě visí fotografie, ohořelého torza – tak bouda vypadala po požáru v roce 1938. Hořelo ale i na obnovené Luční boudě, naposled před sedmi lety. Hasiči vždy přijeli včas, ale zejména v zimě by Luční boudu pravděpodobně nezachránili – když je mlha, cesta rolbou z Pece po zasněžených cestách trvá asi půl hodiny.
„Jede se pomalu, protože pomalu není vidět od tyče k tyči. A když je to namrzlé, tak se jezdí špatně,“ podotkl řidič rolby Josef Teichman.
Odpovědí je vznik hasičské jednotky přímo na Luční boudě. Tvoří ji personál boudy, který se na nadcházející zimní sezonu připravil důkladným cvičením. „Prvotní je záchrana lidí. Nejdříve budeme evakuovat, a pak se pokusíme hasit,“ nastínila spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová.
Vycvičených hasičů zatím mají na Luční sedm. A pomalu se přidávají i další boudy. Už loni třeba společně postavily záchranářský tým. Speciální infradalekohledy nebo digitální vysílačky, jaké používají profesionálové, si ale musela jednotka pořídit za své.