Historická kabina ještědské lanovky odjela ze zahrádky do muzea

Liberec – Původní kabinu ještědské lanovky, která byla v provozu před velkou rekonstrukcí dráhy v 70. letech, získalo do svých sbírek Severočeské muzeum v Liberci. Historické vozidlo z roku 1933 věnoval muzeu zahrádkář, který kovovou konstrukci dosud využíval jako kůlnu a včelín. Dříve sloužila také jako bufet nebo stavební buňka.

Severočeské muzeum připravuje výstavu k 40. výročí dokončení horského hotelu na Ještědu. Souběžně s jeho výstavbou proběhla také rekonstrukce lanové dráhy, vznikly nové konečné stanice a lanovka dostala i nové kabiny. Ty původní, které jezdily mezi lety 1933 a 1972, se ztratily. Z objevu jedné z nich jsou historici nadšeni. „Použijeme ji nejen na výstavu, ale i jako stálý exponát,“ řekl ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.

Ze zahrádky v Horním Hanychově, jejíž majitel využíval kabinu jako včelín, vyzvedli zástupci muzea artefakt jeřábem a potom převezli do svého depozitáře. Z přesunu měli obavy, ale lanovka ho zvládla bez problému.

  • Lanovka z roku 1933 na fotografii z roku 1957 autor: Ladislav Valnoha, zdroj: ČTK
  • Stěhování kabiny ještědské lanovky z roku 1933 autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK

Do příštího roku, kdy má začít výstava k 40 letům od otevření horského hotelu, ji chce muzeum zrekonstruovat. Nejprve však musí najít sponzory, z vlastních peněz by ji zřejmě nezaplatilo. „Doufám, že najdeme pochopení u Českých drah, které lanovku na Ještěd provozují. Restaurování kabiny by bylo propagací i pro ně. Svezly se s ní miliony lidí,“ uvedl ředitel Křížek. Dodal, že se zachovala původní dokumentace z 30. let minulého století.

Podobně stará kabina visuté lanovky je k vidění pouze zřídka, pro muzeum jde proto o velmi cenný exponát. „Takový artefakt v Česku není. Jedna kabina je na Slovensku,“ podotkl ředitel. Zájem o zapůjčení ještědské kabiny podle něj už projevila některá další muzea.

  • Kabina ještědské lanovky z roku 1933 před stěhováním do muzea autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK
  • Kabina ještědské lanovky z roku 1933 sloužila jako kůlna a včelín. autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK

Lanová dráha na Ještěd jezdila od 27. června 1933, po lanovce na Černou horu v Krkonoších to byla druhá visutá lanová dráha v Československu. Postavila ji firma Františka Wiesnera z Chrudimi (pozdější Transporta). „Je dokladem česko-německého soupeření na Liberecku. Tehdy provozovaly lanovku Československé dráhy a Ještěd byl symbol německých Liberečanů,“ uvedl Jiří Křížek. Někteří Němci proto odmítali jezdit lanovkou postavenou českou firmou.

Nová lanovka začala na Ještěd jezdit v roce 1975, opět ji postavila Transporta Chrudim. V provozu je dodnes. Dlouho šlo o jedinou kabinovou lanovku v Česku – ta černohorská byla upravena na gondolovou, až od roku 2010 je v provozu nová kabinová lanovka na Větruší – a jde také o poslední lanovku, kterou provozují České dráhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sprejeři napáchali už druhý rok po sobě škody za sto milionů

Posprejované zdi, zastávky nebo celé vlaky – policisté řeší ročně skoro pět tisíc takových případů. Škody, které sprejeři loni napáchali, se už druhý rok po sobě přiblížily hranici sto milionů korun. Když ale policisté vandaly dopadnou, můžou za malování po zdech strávit ve vězení i rok.
před 8 hhodinami

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 14 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 18 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 22 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 22 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
29. 3. 2025

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
29. 3. 2025
Načítání...