Brno – Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity chtěla zvýšit poplatky „přesluhujícím“ studentům, kteří překročili délku studia. Její vedení si řeklo, že když zvýší poplatky na 24 tisíc korun, studenti si natahování studia rozmyslí. To se ale právě studentům, kteří už začali studovat a dosud za podloužení studia platili o deset tisíc méně, nelíbilo. Protestovali peticí a podpořil je i Akademický senát fakulty. I přesto děkan o zvýšení poplatku rozhodl. Jenže udělal formální chybu, a tak byl nucen poplatek zrušit. Jenže místo aby zachoval jeho původní výši, snížil jej na absolutní minimum, což jsou cca čtyři tisíce za semestr. Podle univerzity na to však doplatí ti nejlepší studenti – z těchto peněz se totiž platí stipendia a na ně prý tak bude méně.
Podle mluvčí Fojtové sice někteří studenti dočasně vyhráli, ale peníze, které se za prodloužení studia vybíraly, putovaly do fondu na stipendia. „Tam teď budou chybět a doplatí na to jiní,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity. Konkrétně tak třeba méně studentů pojede na zahraniční pobyt.
Za vším je ovšem záměr poplatky zvýšit studentům, kteří už studují nebo byli přijati ke studiu. Fakulta sociálních studií je totiž školou, kde je z celé univerzity „přesluhujících“ studentů nejvíce, kolem 300 až 400. To je asi deset procent z celkového počtu. A škola je za to penalizována. Jen loni kvůli tomu přišla o 1,3 milionu korun. A tak z hlavy vedení fakulty vzešla úvaha, že když se částka dramaticky zvýší, leckterý student si „natahování“ studia rozmyslí.
Toto rozhodnutí ale zafungovalo úplně jinak. Studenti se rozhodli bránit nejdříve přes akademický senát. Ten s rozhodnutím zvýšit poplatek tak obrovským skokem nesouhlasil. Děkan se však jeho názorem řídit nemusí, a tak přece jen o poplatku rozhodl. Nato přišli na řadu petice a právníci studentů, kteří našli v rozhodnutí tehdejšího děkana Ladislava Rabušice chybu neslučitelnou s řádem školy. Rozhodnutí neboli opatření děkana padlo o dva měsíce později, než mělo. S právní analýzou v duchu zjednodušeného konstatování „měnit pravidla hry v jejím průběhu nelze“, šli studenti za děkanem. A pohrozili, že se budou soudit. Toho se děkanát fakulty zalekl a své rozhodnutí změnil.
Z nepochopitelných důvodů ale nestáhl svůj návrh na zvýšení školného a nevrátil jej na původních 14 tisíc korun za semestr. Částku naopak snížil na zákonné minimum 4 400 korun. Proč tak učinil, ačkoliv věděl, že tak budou do fondu na stipendia plynout minimální peníze, Rabušic nevysvětlil. „Nastavili jsme poplatek na zákonné minimum, aby ho nikdo nemohl rozporovat,“ prohlásil bývalý děkan. Jenže původních 14 000 za semestr za prodloužené studium nikdo nerozporoval. „Rozhodně si nikdo z nás nemyslí, že by se za prodloužení studia nemělo platit dokonce víc jak 14 tisíc korun. Ale 24 tisíc, to je opravdu ze dne na den příliš,“ uvedl místopředseda akademického senátu Fakulty sociálních studií za studentskou komoru.
Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity je průměrná doba studia v bakalářském programu 7,6 semestru, ačkoliv standardní doba je 6 semestrů. V případě magisterského programu by měla být doba studia 4 semestry, v průměru je to ale 5,6 semestru.
A tak uvažování děkana a motivy jeho rozhodnutí snížit poplatek na minimum dokresluje spíše jeho vyjádření, že tak vedení školy hodlá řízeně zaexperimentovat a dokázat, že výše poplatků jako forma represe je důležitá: „Při minimalizaci poplatků si tak budeme moci ověřit, zdali počet studentů prodlužujících si studium ještě naroste. A pokud se to potvrdí, bude to jasný argument, že výše poplatků hraje pro prodlužování studia velkou roli. A znovu navrhneme příští rok, aby to bylo opět oněch 24 tisíc korun,“ uvedl Rabušic.
Jak tento řízený experiment dopadne, bude jasné za Rabušicem zmíněný rok. Je však zřejmé už dnes, že letos pojede například na zahraniční stáže, které dotuje fakulta, méně studentů. Dobří studenti tak kvůli úbytku peněz z fondu stipendií, o jejichž výši rozhodl děkan, doplatí na ty „nedobré“.
