Olomouc – Myslivci z Olomoucka vyhodnotili jako mimořádné účinné zkušební používání takzvaných pachových ohradníků. Na více než sto kilometrech, které tímto způsobem preventivně zabezpečili proti srážkám řidičů se zvěří, zjistili pokles bouraček o sedmdesát procent.
Celkem 32 tisíc sloupků, na které nastříkali speciální látku obsahující pach šelem a člověka, instalovali myslivci kolem silnic v Olomouckém kraji loni v létě. Nyní konstatovali, že počet střetů se zvěří se v oblasti snížil z dvou set v předchozím období na padesát.
Pozitivní vliv ohradníků, který ve sledovaných úsecích výrazně omezil střety s jeleny, daňky, srnčí zvěří, ale také prasaty či zajíci, překvapil i myslivce. Kůly, které jsou umístěné zhruba v úrovni hlavy většího zvířete, vyzkoušeli například na silnici do Mohelnice, Vyškova nebo na cestě z Olomouce do Šternberka. „Vycházeli jsme z našich zkušeností. Migraci zvířat jinak předvídat nejde,“ uvedl Jiří Zbořil z Okresního mysliveckého spolku v Olomouci.
Efektivitu ohradníků ověřuje Centrum dopravního výzkumu
Kromě myslivců vyhodnocují efektivitu pachových zábran také odborníci z Centra dopravního výzkumu. Po celém Česku vytipovali deset úseků, které budou sledovat. „V dalších dvou letech instalujeme podél silnic vybraných úseků pachové ohradníky a pak provedeme vyhodnocení účinnosti,“ potvrdil vedoucí oblasti geoinformatiky Centra dopravního výzkumu v Olomouci Michal Bíl.
Se sledováním srážek se zvěří mohou pomoci i řidiči, a to pomocí webu i mobilní aplikace, kterou Centrum dopravního výzkumu spustilo před několika dny. Řidiči mohou do aplikace zadat druh zvěře, se kterou se střetli, zda došlo k úmrtí, automaticky se přikládá poloha GPS.
Postřik je nutné každé tři měsíce doplňovat
Zabezpečení jednoho kilometru cesty těmito ohradníky přijde na dva a půl tisíce korun. Myslivecká sdružení hradí část nákladů z dotace, část platí z vlastních zdrojů. „Loni jsme na instalaci pachových zábran poskytli padesát tisíc. Jak to bude letos, to je ještě v jednání,“ řekla mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.
Pachové ohradníky vydrží po aplikaci až pět let. Každé tři měsíce ale musí myslivci doplňovat látku, která zvěř odpuzuje. V České republice je zatím takto ošetřeno dva a půl tisíce kilometrů cest. Dobře se osvědčily také například na Vysočině.
