Česko prozatím uzavírá kapitolu dobývání uranu. Z Rožné vyjel poslední vozík s rudou

Nahrávám video

Z Rožné na Ždársku vyjel 27. dubna poslední vozík s uranovou rudou. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je po 60 letech provozu vytěžen. Ministerstvo průmyslu zatím otevření nového ložiska neplánuje.

Horníci se s těžbou rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou. „Dnešním dnem se uzavřela kapitola dobývání uranu v této republice. Na jak dlouho se uzavřela, je otázka,“ uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

Rekultivace potrvá 15 let

Činnost těžebního závodu ale nekončí. Asi 15 let bude trvat zahlazování hornické činnosti, včetně likvidace řady objektů a rekultivace pozemků. Rožná bude sloužit i jako podpora pracoviště Bukov, které horníci vyrazili v podzemí v posledních letech. Odborníci zde budou provádět výzkumy pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu nejméně do roku 2025.

Ředitel Diama připomněl, že Kraví hora v okolí Rožné je jednou ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných správou úložišť pro stavbu samotného úložiště. Podzemí proto bude využito i pro zkoumání kvality zdejších hornin. V Rožné zůstane v provozu i chemická úpravna rud, která bude zpracovávat například rudu z hald na Příbramsku.

Uranový důl Rožná
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Otevření nového dolu u Brzkova na Jihlavsku se podle ministra průmyslu Jiřího Havlíčka (ČSSD) nechystá: „Stát by měl být dobrým hospodářem a neměl by si uzavírat cestu k potenciálním zdrojům nerostných surovin, nicméně v tuto chvíli určitě těžba na ložisku Brzkov není na pořadu dne.“ Proti těžbě v Brzkově dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.

Hlavní odběratel Sovětský svaz

Uran se na území dnešního Česka začal těžit v 19. století, tehdy se ale ruda využívala jako barvivo ve sklářském a keramickém průmyslu. Závratný rozvoj těžby přišel krátce po druhé světové válce, v souvislosti se začátkem výroby atomových zbraní, ale i k mírovému využití jaderné energie.

Většina uranu vytěženého v Československu po roce 1946 mířila do Sovětského svazu. Ze zhruba 110 000 tun vytěžené rudy v tuzemsku zůstalo asi pět procent. 

Podle odhadů a propočtů z doby po roce 1989 byla těžba uranu hlavně od konce 50. let výrazně ztrátová, nemluvě o negativních společenských dopadech dolování. Režim pro něj používal otrockou práci politických a dalších vězňů.

Bývalá třídička uranu, takzvaná věž smrti v bývalém táboře nucených prací Vykmanov.
Zdroj: ČT24

V letech 1948 až 1956 jich jen v Jáchymově zemřelo 231, další tisíce nedobrovolných horníků si odnesly z těžby doživotní zdravotní následky. Civilní zaměstnanci je nahradili až po politickém uvolnění v 60. letech.

Těžba kyselinou skončila ekologickou katastrofou

V první polovině 60. let přišla i změna v technice těžby. Začalo se používat chemické dobývání rudy, při kterém nebyla potřeba tradiční hornická práce. Namísto toho byly do podzemí napumpovány chemikálie (zejména kyselina sírová), které uran rozpustily.

Vzniklý roztok byl potom čerpán na povrch, kde se z něj uran oddělil. Optimistické předpovědi říkaly, že přírodě nebezpečí nehrozí. Předpokládalo se, že pokud by kyselina unikla, může se šířit maximálně do vzdálenosti několika set metrů a navíc se sama zneutralizuje. Skutečnost však byla jiná.

Lokalita u Stráže pod Ralskem se bude s následky chemie potýkat ještě desítky let. Už v roce 1978 zde bylo kontaminováno na 200 hektarů a o deset let později postihla okolí ekologická katastrofa. Kyselina tehdy zasáhla 250 milionů krychlových metrů podzemních zásob pitné vody. Podobný objem má nádrž Švihov na Želivce, která dodává vodu Praze.

Od 80. let se podzemí ve Stráži čistí, zprvu ale jen od radonu a uranu, nikoliv od kyseliny sírové, toxických těžkých kovů a čpavku. Větší pozornost se čištění lokality začala věnovat po roce 1989 a zejména od dubna 1996, kdy ve Stráži skončila těžba. Podle odhadů zde bylo kontaminováno na 370 milionů metrů krychlových podzemních vod. Náklady na sanaci se odhadují na desítky miliard korun, trvat má ještě dvě dekády.

1990: Snížení těžby a konec průzkumů

V roce 1990 padlo rozhodnutí o snížení těžby uranu, posléze se už neprováděly ani těžební průzkumy. Rožná je posledním uranovým dolem ve střední Evropě. Těžba zde začala 27. října 1957, z dolu bylo od té doby vyvezeno téměř 17 milionů tun uranové rudy. Uzavření hrozilo dolu už vícekrát, usnesením vlády byla ale těžba několikrát prodloužena. 

obrázek
Zdroj: ČT24

S postupným snižováním obsahu uranu ve vytěženém materiálu klesala i produkce dolu. Zatímco v roce 2009 dosáhla 242 tun, v roce 2014 to bylo jen 130 tun. Závod Geam, který spadá pod státní podnik Diamo, ale uzavřen nebude. Pracovníci se budou věnovat zahlazování hornické činnosti. Útlum těžby v Rožné do konce roku 2018 má přijít na 235,8 milionu korun.

V Česku bylo od roku 1945 zjištěno víc než 160 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Celková produkce uranu v letech 1946 až 2016 činila podle dnešních Hospodářských novin 112 000 tun. K největším světovým producentům uranu patří Kazachstán, Kanada, Austrálie, Niger, Rusko, Namibie, Uzbekistán nebo Spojené státy. 

Počet a rozmístění uranových ložisek v Česku
Zdroj: Česká geologická služba

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při havárii vodovodního potrubí v Kroměříži utrpěli zranění dva lidé

Při havárii, k níž došlo během opravy vodovodního potrubí v Kroměříži, utrpěli ve čtvrtek po poledni zranění dva lidé, řekla policejní mluvčí Šárka Trnková. Jeden byl převezen na urgentní příjem, druhý má méně vážné zranění, uvedla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Veronika Slaměnová. Společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž na webu uvedla, že šlo o havárii vodovodního řadu, která si ve větší části města na nezbytně nutnou dobu vyžádala přerušení dodávky pitné vody.
13:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Račí mor ohrožuje původní druhy. Přenést ho může i mokrý podběrák

Ve Svinenském potoce na jihu Čech se potvrdil račí mor, který je pro původní druhy raků zpravidla smrtelný. Ochránci přírody proto apelují na veřejnost, aby dodržovala bezpečnostní pravidla. Nákazu mohou nevědomky přenášet lidé například na mokrém rybářském vybavení. Nebo dobře myšlenou záchranou raka přesunem do jiného toku.
před 3 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 3 hhodinami

U Chýnova se srazil vlak s autem, několik lidí se zranilo

U Chýnova na Táborsku se ve čtvrtek po poledni srazil osobní vlak s nákladním autem. Jeden člověk utrpěl těžké zranění, další tři lehká až středně těžká zranění. Srážka způsobila škodu 6,1 milionu korun. Železnice mezi Jihlavou a Táborem zůstává kvůli havárii neprůjezdná.
14:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zbytek vyhořelé budovy ve Zlíně se neodkladně zbourá

Stavební úřad vydal rozhodnutí o neodkladném odstranění zbylé části vyhořelé a zčásti zřícené výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Zlínská radnice to ve čtvrtek oznámila na Facebooku. Hasiči zlikvidovali rozsáhlý požár objektu po dvou týdnech ve středu odpoledne.
před 6 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 10 hhodinami

Zapomenuté prameny by mohly přilákat turisty na méně známá místa

Výzkumníci Institutu lázeňství a balneologie monitorují více než pět desítek nevyužívaných a volně přístupných pramenů v Karlovarském kraji. Dosavadní údaje o jejich složení a stavu jsou desítky let staré. Aktuální poznatky mohou přispět k ochraně přírodních zdrojů a zároveň motivovat turisty k poznávání méně známých míst. Jedním z cílů projektu je také snížit návštěvnický tlak na nejznámější lokality.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.