Nizozemský investor CTP, který v Hradci Králové buduje skladový areál bez stavebního povolení, nedodržel termín a neodevzdal chybějící doklady. Stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby přerušil a povolil žadateli další prodloužení o jeden měsíc. Podle informací ČT ale jeden potřebný dodatečný souhlas investor nezíská.
Kamiony zatím nedokončenou černou stavbu skladového areálu CTP v Hradci Králové míjejí. Stavební úřad v současnosti vede souběžně dvě řízení. Jedno o zbourání a druhé o dodatečném povolení. Obě tato řízení jsou přerušena.
Dvě paralelní řízení na Stavebním úřadu v Hradci Králové
- O odstranění stavby
- O dodatečné legalizaci stavby
Firma CTP Stavebnímu úřadu nedodala všechny potřebné souhlasy dotčených účastníků. Do konce června totiž měla předložit souhlas například od energetiků a plynařů. V řízení o dodatečné legalizaci povolil stavební úřad prodloužení termínu, dokdy může investor doplnit chybějící dokumenty.
Mluvčí hradeckého Magistrátu Magdaléna Vlčková potvrdila, že úřad zatím nemá všechny dokumenty potřebné k tomu, aby mohl rozhodnout. „Investor požádal poslední den lhůty, tedy 30. června, o prodloužení celého řízení. Úřad mu v tomto vyjde vstříc. Znamená to, že má ještě další měsíc možnost všechny potřebné dokumenty dokládat,“ konstatovala Magdaléna Vlčková.
Tomáš Novotný z firmy CTP uvedl, že jim chybí vyjádření odboru dopravy: „To bychom měli doložit koncem tohoto týdne,“ uvedl Novotný.
Primátor se obává nadměrného průjezdu kamionů
Hradecký primátor Zdeněk Fink nechal jako řadový občan prověřit studii o vlivu stavby na životní prostředí - část o provozu 80 kamionů, které mají podle firmy denně do skladu jezdit. „Nevím, jakou mají manipulační plochu uvnitř, na otáčení kamionů, ale deklarovat asi 82 kamionů denně, to samo o sobě je už velké číslo,“ konstatoval primátor a dodal, že se obává, aby kamionů nejezdilo ve skutečnosti víc. „Aby nám to komunikaci, kterou budeme ještě potřebovat, nezablokovalo,“ doplnil Zděnek Fink (HDK).
Podle primátora by bylo dobře, aby staba byla odstraněna: „Příště, až přijdou do Hradce Králové něco stavět, by měli postupovat zcela jinak,“ konstatoval a postup investora označil za nehorázný: „Neříkám protizákonný, protože černé stavby se běžně dají takzvaně obílit, ale co oni provedli tady, to by se u nás v republice dít nemělo,“ uvedl Zdeněk Fink (HDK).
Tomáš Novotný z investorské firmy CTP ale oponuje: „Za chybu, kterou jsme v povolovacím procesu udělali, jsme se omluvili a dodatečným povolením se snažíme zjednat nápravu,“ řekl Novotný.
Redaktor ČT v březnu oslovil i soudce Paula Springera, který působí v Siegenu v Německu, aby ze svých zkušeností zhodnotil, jestli by si podobně mohl investor počínat u našich západních sousedů: „Ještě v životě jsem neslyšel, že by si někdo v Německu dovolil postavit provozní halu načerno, bez stavebního povolení. Protože pak by následovalo zbourání na jeho náklady a k tomu ještě tučná pokuta,“ řekl německý soudce Paul Springer.
Pokuty a chybějící souhlasné stanovisko
Firma CTP nizozemského podnikatele Remona Vose už zaplatila dvě pokuty, celkem 1 660 000 korun. Na odkryté černé stavbě ale vznikají ještě větší materiální škody.
Podle informací z radnice, které má ČT k dispozici, investor jedno dodatečné souhlasné stanovisko nezískal a nikdy nezíská. Úřad zatím ale nechce být konkrétnější.
Srovnání s případem před 10 lety - nařízená demolice chaty
Před deseti lety nařídil hradecký Stavební úřad zbořit rekreační chatu. Petr Adamec zvelebil původní předválečné stavení, ale bez povolení ho rozšířil o 14 metrů čtverečních. I když nabízel statisícovou pokutu, úřad byl neoblomný a v říjnu 2005 šel dům k zemi. Právě s tímto případem můžou postup Stavebního úřadu vůči nizozemskému investorovi někteří obyvatelé Hradce Králové teď srovnávat.
Možnost žádat o dodatečné stavební povolení
§ 129 stavebního zákona
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu 32),
b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.
(…)
(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. (…) Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. (…)
(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
Zdroj: Zákon č. 183/2006 Sb. - o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
