Skupina vorařů lidem na Šumavě připomněla, jak se v minulém století plavilo dřevo. Dvacet metrů dlouhý vor vyplul z Modravy do Srní. Cesta ze Šumavy do Prahy obvykle trvala pět dní a podnikala se tři měsíce v roce.
Vor je složený z pěti částí, každá váží zhruba tunu a v celé sestavě má své dané místo. Poslední částí je takzvaný šrek, který při plavení dřeva fungoval jako brzda.
Vázání voru zabere asi hodinu. Z Modravy se vydal na čtyři kilometry dlouhou trasu směrem do Srní. Cesta trvá asi hodinu a půl.
V dobách, kdy se ze Šumavy dřevo běžně plavilo do Prahy, strávili voraři na vodě pět dní. Nevozili ale jen materiál na stavby. „Někdy se místo vorů dělaly rámy a vkládaly se do nich sádky. Pro Prahu se v nich například na Vánoce vozily ryby,“ uvedl vorař Karel Ešner.
Desítky návštěvníků přilákala nejen samotná plavba, ale i ukázka toho, jak se vory stavěly. Mohli si vyzkoušet loupání, řezání i sekání klád. Nechyběla ani ukázka, jak se dělají houžve - provazy ze zkroucených větví nebo kmínků různých stromů.
Dřevo se plavilo až do šedesátých let minulého století. Pak vznikly vltavské kaskády a vory už hráze nemohly překonávat.
