Zřícenina hradu Krakovec získala novou, ve střední Evropě jedinečnou střechu. Gotickou stavbu, známou díky pobytu mistra Jana Husa i z dětské komedie Ať žijí duchové!, před deštěm a sněhem nově chrání konstrukce s travnatým kobercem. Stát za ni zaplatil 3,5 milionu korun.
Hrad Krakovec měl střechu naposledy v roce 1783, kdy do ní uhodil blesk, a shořela. Zdi hradu pak poškodilo dlouhodobé zatékání vody, za kterým stály neodborné zásahy na začátku a na konci dvacátého století, kdy středověké zdivo dělníci zpevňovali maltou a betonem.
„Beton vám zeď zavře, ta přestává dýchat a objekt se začíná v podstatě rozpadat, protože ta vlhkost, která je vevnitř zdi se nedostává ven,“ uvedl kastelán Jiří Sobek; travnatá střecha, která experimentálně zastřešila jihozápadní křídlo, věž i kapli, by měla hrad před vlhkostí ochránit.
Střecha bez narušené siluety
Nová střecha přesně kopíruje obrys dochovaných stěn, včetně všech nerovností. Dělníci na ni spotřebovali pětasedmdesát kubíků dřeva, pětačtyřicet tun zeminy, šest set metrů izolační fólie a čtvrt metráku travního osiva. Jak dodala zahradnice z Panošího Újezdu Jarmila Kulhánková, střechu teď kryje směs travin, jestřábníků, rozchodníků a pryšcovitých rostlin.
„Při hledání tohoto řešení jsme sledovali, aby se nenarušila silueta hradu. Vytvoří takovou iluzi zeleného porostu – zatravnění, které nacházíme na korunách zdí hradních zřícenin,“ řekl vedoucí odboru péče o památkový fond z Národního památkového ústavu Jan Žižka.
Po vzoru Seveřanů
Podobná travnatá zastřešení historických památek nejsou ve střední Evropě obvyklá. Od doby Vikingů je ale znají některé severské národy a ve skandinávských zemích se tak používají i jako izolační zastřešení střech u některých rodinných domů.
Na opravy naváže odvodnění nádvoří a sklepů, které také bude bránit pronikání vlhkosti do zdiva a jeho postupnému ničení. „Začneme nejdříve ve sklepě a pak bychom na to napojili nádvoří,“ uvedl kastelán. Na zřícenině také kontinuálně probíhá pravidelná údržba s pomocí horolezců. Zpevňují nestabilní zdi a také odstraňují náletové dřeviny, které by v případě prorůstání poškodily zdivo.
Stavitelem hradu založeného v roce 1381 byl křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok. Protože měl Krakovec charakter spíše gotického zámku než hradu, bylo v něm oproti hradním standardům bydlení komfortnější. Do dějin stavba vstoupila díky mistru Jan Husovi, který zde pobýval v roce 1414 poté, co papež nad jeho domovskou Prahou vyhlásil kvůli kazatelovi interdikt.
V roku 1783 shořela střecha a vyhořely dřevěné části budov, které od té doby nebyly opraveny. V 19. století se pak zřítila větší část kaple a bylo strženo východní křídlo, od roku 1914 se provádí zajišťovací práce. Ročně hrad navštíví na 20 000 návštěvníků.
