Vrbovec (Znojemsko) – Archeologové nalezli ostatky největšího tankového esa druhé světové války Kurta Knispela. Po dlouhém pátrání na různých válečných pohřebištích je několik indicií nasměrovalo do Vrbovce na Hodonínsku. Těla vojáků vyzvedli a potvrdili, že jedno z nich patří právě Knispelovi – podle Vlastimila Schildbergera z Moravského zemského muzea odvedence, kterého nelze považovat za velkého stoupence nacismu, a rodáka ze Salisova u Zlatých Hor v Jeseníkách.
Již loni výzkumníci zjistili, kde přesně se ostatky nacházejí. Nyní těla exhumovali a zjistili, komu patřila – identifikovali i Knispelovo. Protože vojáci zemřeli ve vrboveckém lazaretu, byli pohřbeni pouze v bavlněných košilích a s minimem osobních věcí. Nechyběly jim však identifikační známky, které vojáci nosili na krku. „Nález Knispelova těla je skutečně úspěch, protože se do poslední chvíle nevědělo, jestli v tom hrobě skutečně je a pokud ano, jestli bude možné jeho pozůstatky identifikovat,“ uvedla Eva Pánková z Moravského zemského muzea. Těla identifikovaných vojáků potom budou znovu uložena do země na brněnském vojenském hřbitově v jeho německé části.
Kurt Knispel během druhé světové války sloužil nejprve jako nabíječ, záhy však jako střelec a zničil 168 nepřátelských tanků. Nejvíce vítězství dosáhl na východní frontě, bojoval však i proti západním spojencům – například v Normandii a Ardenách. Konce války se však nedožil. „Padl na našem území, 28. dubna (1945) byl těžce raněn v bojích buď u Vlasatic, nebo u Nové Vsi, kde měl údajně utrpět průstřel břicha – když byl poškozen tank jeho kolegy Skody a snažili tento tank vyprostit,“ popsal Vlastimil Schildberger z Moravského zemského muzea. Třiadvacetiletý tankista zvaný též Černý baron zemřel druhý den v polním lazaretu.
Konec dlouhého pátrání
Archeologové dlouho toužili Knispelovy ostatky najít, ale dosud tápali. „Bylo sporné, že je údajně pohřben v Pohořelicích, v Miroslavi…“ uvedl Vlastimil Schildberger. Nakonec se ale ukázal jako správné místo jihomoravský Vrbovec. Zástupce Moravského zemského muzea sem přivedly záznamy, které archeologové získali od kasselského spolku pro péči o válečné hroby. „Podle jejich záznamů měl být pohřben v místní obci,“ přiblížil archeolog, jak se dostal na stopu ke skutečnému Knispelovu hrobu.
Knispela nepřipomínali nacisté ani jejich protivníci
Ačkoli byl Kurt Knispel tankistickým esem nacistického Německa, jsou historici přesvědčeni, že jeho připomínka může být protipólem staré nacistické propagandy. Pozapomenutý Knispel totiž podle Vlastimila Schildbergera rozhodně nepasuje do šablony zaslepeného hitlerovského zabijáka. „Měl osobní problémy s výstrojí a s ukázněností, nosil dlouhé vlasy, plnovous. V osobních záznamech z německé strany má, že se zastal ruského zajatce – když ho bil nějaký esesák, tak zbil toho esesáka,“ charakterizoval Schildberger Černého barona.
Ostatně největší tankista druhé světové války nedosáhl vyšší hodnosti než rotmistrovské, z vyznamenání dostal pouze válečný kříž první a druhé třídy a německý kříž. Na rytířský byl podle Schildbergera navržen čtyřikrát, ale nedostal ho právě kvůli disciplinárním problémům. Právě proto také zůstal prakticky neznámý. „Příznivcům vojenské historie je znám třeba tankový velitel Michael Wittmann, to byl důstojník tankové divize SS Leibstandarte Adolf Hitler,“ připomněl Vlastimil Schildberger dalšího „Černého barona“, který dosáhl 138 vítězství a zahynul při bojích v Normandii. „Ten byl německou propagandou v týdenících hodně ukazován jako vzor nacistické moci. Kdežto o Kurtu Knispelovi se v Německu vůbec nevědělo – patrně proto, že pocházel z našeho území, byl takovým rebelem a normálním vojákem, který musel sloužit dané věci,“ uzavřel Vlastimil Schildberger.
