10 miliard za dluhopisy Karlovy Vary zřejmě platit nemusí

Karlovy Vary – Dluhopisy Karlových Varů, za které nyní chce americký právník Edward Fagan deset miliard korun, byly vydány na základě povolení ministerstva financí v roce 1924 v New Yorku. Šlo o půjčku 1,5 milionu dolarů určených na pokrytí schodku městského rozpočtu a na financování investic. Dluhopisy byly vydány v nominální hodnotě 500 a 1 000 amerických dolarů a měly být splatné 1. ledna 1954. Karlovy Vary za půjčku ručily veškerým nemovitým majetkem. Dnes to oznámil Rudolf Píša z Muzea cenných papírů. Podle ministerstva financí však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl někdo za tyto dluhopisy platit.

S karlovarskými dluhopisy se po vytištění obchodovalo na newyorské burze. Při vydání půjčky byl kurz dolaru asi 40 korun, městu ovšem vzhledem k úpisu dluhopisů za kurz 82,25 procenta vynesla pouze 1,236 milionu dolarů, tedy necelých 50 milionů korun, uvedl Píša. „V roce 1933 pak opustily USA zlatý standard a všechny dosavadní cenné papíry vydané na zlaté dolary byly dále propláceny v papírových dolarech, tedy bez nároku na vyplacení stejné hodnoty ve zlatě,“ poznamenal Píša.      

Během krize ve 30. letech poklesly příjmy města a tím vznikl problém se splácením půjčky. Město se snažilo domluvit s věřiteli na snížení úrokového zatížení a požadovalo po republice státní záruky na půjčku. „V roce 1935 byla podána žaloba na Karlovy Vary na zaplacení dlužných kuponů. V této době klesl kurz dluhopisů až na třetinu nominální hodnoty. Tento spor byl rozhodnut ve prospěch žaloby. V roce 1938 ale byly Karlovy Vary připojeny k Německé říši a splácení se během války zastavilo,“ uvedl Píša.

V době poválečné obnovy Československa byla 31. prosince 1946 uzavřena dohoda s vlastníky dluhopisů. Stát převzal záruku za jejich splácení a byla snížena úroková sazba na čtyři procenta s prodloužením splatnosti do 1. ledna 1966. Problémy se splácením po roce 1948, respektive 1953, však pokračovaly. „Mezi ministerstvem financí ČSSR a zahraničními majiteli dluhopisů bylo 25. května 1984 podepsáno memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů, kdy stát uzavíral tuto záležitost,“ dodal Píša.

Hodnota dluhopisů by dnes byla téměř tisíckrát vyšší

Právník Fagan, který má zastupovat vlastníky dluhopisů, nyní městu oznámil, že podle něho splatnost dluhopisů dále trvá a jejich hodnota včetně veškerého příslušenství za 87 let trvání dosáhla zhruba 506 milionů dolarů. Tedy téměř tisíckrát více, než byla původní nominální hodnota, uvedl mluvčí magistrátu Jan Kopál. Město v současnosti situaci řeší s ministerstvem financí a Českou národní bankou. Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl někdo za tyto dluhopisy platit.

Karlovarský primátor Petr Kulhánek (KOA) je přesvědčen, že městu nehrozí riziko, že by mělo náhle splatit deset miliard korun. To v příjmech představuje zhruba deset ročních rozpočtů nebo hodnotu veškerého majetku spravovaného městem. „Je jisté, že Karlovy Vary roku 2011 nejsou stejným subjektem jako Karlovy Vary roku 1924. Stejně jako všechny další městské a obecní samosprávy ztratily v dobách socialistické republiky právní subjektivitu a jejich práva a závazky převzal stát,“ uvedl Kulhánek.

Fagan si v 90. letech udělal jméno mediální kampaní související s odškodněním židovských vězňů koncentračních táborů za otrocké práce během nacismu v Německu a Rakousku. Angažoval se také v pomoci rakouským odpůrcům jihočeské Jaderné elektrárny Temelín, v roce 2006 oznámil, že hodlá žalovat Polsko za to, že prý nesplatilo dluhopisy vydané před druhou světovou válkou. Žalobu za držitele těchto cenných papírů chtěl proti polské vládě podat u newyorského soudu. Nabídl také zajistit odškodnění obětem tsunami v jižní Asii nebo chtěl zastupovat u soudu pozůstalé oběti požáru lanovky v rakouském Kaprunu v roce 2000. Rakousko mu však advokátní praxi u svých soudů zakázalo. Fagan v této věci podal žaloby v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 1 hhodinou

Trojnásobná kandidatura v Pardubicích v různých obvodech je přípustná, rozhodl soud

Soud v Pardubicích zamítl návrh hnutí ANO, aby byly zrušeny kandidátní listiny strany Naše Pardubice – Nechme město rozkvést ve třech městských obvodech. Na všech je uvedený předseda strany Filip Sedlák, což ANO považovalo za protizákonné. Soud se s argumenty navrhovatele neztotožnil, vyplývá z usnesení na úřední desce pardubické pobočky krajského soudu. Sedlák řekl, že se ještě nerozhodl, jak bude postupovat, musí promyslet další taktiku.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli požáru restaurace U Kojota půjdou dva lidé před soud

Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mostecký okresní státní zástupce Jakub Procházka. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo. Podle trestního zákoníku může obviněným v případě odsouzení hrozit až deset let za mřížemi.
před 4 hhodinami

Stavba křižovatky komplikuje provoz u pražského letiště

Řidiči mířící na pražské letiště od Kladna nebo Slaného musí od 9. září počítat s omezením. U křižovatky ulic Aviatická a Lipská pokračuje přestavba a přímý sjezd z D7 k letišti je uzavřený. Omezení potrvá do 25. září. Podle policie se mohou na místě tvořit kolony.
před 4 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 4 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 4 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 4 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.