Vzpoura malých nejen v Líšni

Pro všechny krom slávistů je to věru zábavná zpráva: v poháru SK Líšeň porazila SK Slávii 4 : 3. Vyřazení současného ligového vůdce a účastníka Ligy mistrů příbrněnským malým divizním klubem jakoby zapadlo do atmosféry nedávných dní: malí a menší se bouří vůči velkým. Tedy proti Praze. Nedávný nesouhlas starostů obcí s konáním olympijských her v hlavním městě, vedený pod heslem: "Ať si Praha pořádá olympiádu, ale za své!", byl jeden z příkladů.

Také se zdá, že mnozí občané brdských vesnic a osad nejsou rozhořčeni případnou stavbou amerického radaru hlavně z nějakých strategických, politických či ideologických důvodů. To všechno bylo jen zhmotněním skrytého postoje: „Ani jsme vám nestáli za to, abyste se nás přišli zeptat! Jsme malí venkovánci, tak holt musíme držet ústa. A just ne!“ Ano, pocit, že tam někde „nahoře“ v Praze se zase rozhodlo o venkově bez venkova, to byla nejspíš hlavní příčina brdského buntu. Bezesporu v této souvislosti pochopitelného.

Český (a samozřejmě i moravský a slezský) venkov má vůči jevu, jemuž říká ne právě půvabně „pragocentrismus“, mnohé výhrady. Marně vysvětlovat zástupcům „zbytku“ republiky, že již v 10. století použil kupec Ibrahím ibn Jakúb pro Prahu oceňující přívlastek „kamenná“, ve století dvanáctém ji Kosmas nazval „paní celých Čech“ a za čtyři sta let dostala od Jana Paška z Vratu přídomek „hlava království“. Že o postavení Prahy rozhodla jaksi historie… Pro ně, co přijde od Václaváku, to je „od ďábla“. A každý okamžik, v němž dostanou nabubřelí Pražáci na budku, byť v míře tak malé, jako je vítězství SK Líšeň, potěší.

Otázka je, zda tento rozpor mezi Prahou a ostatkem republiky stojí na zcela poctivém gruntu. Mnoho „Pražáků“ se musí ve Vltavě ještě dlouho učit plavat, jsou to naplaveniny, kdo ví odkud. Ani neumějí řádně po pražsku prznit jazyk a už se tváří, že jsou pravověrnými Pepíky. Ostatně mezi těmi, kdo z pražských úřadů řídí tuto zem a řadou svých rozhodnutí zlobí nepražské občánky, je roduvěrných a hodnověrných Pražáků hrstka. Většinou byli do stověžaté navoleni z venkova. Takže tady jsou výčitky směřované z polí, lesů, vod a strání zcela liché. Spíše opravdoví, Vltavou křtění měli by se ozvat: „Co jste nám to sem poslali?!“

Také nesedí výčitky, které jsou nejčastější a jež plynou z pocitu člověku nejbližšímu, odkudsi z míst, kde sídlí žaludek: „V Praze jsou větší příjmy!“ Inu, v průměru ano, ale kupříkladu pražská prodavačka nebere o moc více než paní za pultem krámu venkovské Jednoty. Pod Hradčany sídlí centrální úřady a velké soukromé firmy a zejména odtud se zvedá pražský mzdový propočet. Nehledě na skokově vyšší pražské výdaje. V Praze není tak blaze, jak se traduje, a Pražáci se sice mají, ale není to takové ejchuchu, jak si nepražáci myslí. A venkov by neměl zapomínat také na to, že mnohé pomalu opouštěné vesnice drží reálně nahoře právě ti nenávidění pražští chalupáři.

Je ale pravda, že od Prahy občas skutečně mírně čpí jistá nadřazenost, vyjádřená kupříkladu nezdvořilým úslovím: „Evropa končí u Negrelliho viaduktu!“ Také se najdou občané Prahy, kteří jsou přesvědčeni, že kdyby se Praha oddělila od zbytku zemí Koruny české, měla by se lépe. Což je možná čistě ekonomicky fakt, ale ve všech souvislostech na takovou tužbu nelze nahlížet vskutku jinak než coby na velkou, ba nesmírnou pitomost.

Nicméně jisté animozity mezi Prahou a „zbytkem“ republiky jsou folklórem tradičním a nezdá se, že by se nějak tlumily. Venkovský výrok prakticky ze všech okamžiků českého lámání chleba, které zpravidla probíhá právě v „matičce“, konkrétně na Václavském náměstí, a sice ono pověstné: „Co to v té Praze zase vyvádíte?!“ Stejně notorické je ovšem pokračování: časem se k tomu pražskému „vyvádění“ přidávají všichni a venkovem se nese: „Jen aby ta Praha vydržela!“

Tak to bude vypadat i se slávistickou ostudou v Líšni. Nyní si ji neslávisté velmi užijí. Zase jeden z velkých pražských Pepíků dostal po čuni! Ovšem, až budou sešívaní hrát zápas Ligy mistrů, lze předpokládat, že kromě části zarytých sparťanů, usídlených mimo pražské hradby, bude většina venkova fandit těm srábkům z Prahy, co prohráli i v Líšni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...