Ucho Svobody: Od Händela přes vilu k Hronovi

Hned dvě světové pěvecké špičky si vybraly árie z oper Georga Friedericha Händela. Obě s doprovodem orchestrů využívajících a vyžívajících se v tzv. autentické interpretaci. Neboli hrajeme tak, jak to nejspíš hráli oni. Zvuk se nedochoval, zůstaly zápisy a informace, jak vypadaly tehdejší nástroje. To jen pro objasnění. Nad těmito osvícenými doprovody ční v prvním případě naše Magdalena Kožená a v druhém Brit Ian Bostridge. Oba výběry se protínají v jedné jediné árii - Scherza infida z opery Ariodante. Jinak sahají do skladeb jiných.

Odražme se tedy od této společné árie - mimochodem nesmírně poklidné a melodické. Jaké mohou vstoupit do ucha určitě každému, ovšem do ucha neotupeného. Kožená poprvé spolupracuje s Venice Baroque Orchestra řízeným Andreou Marconem. A pro tuto árii a celou nahrávku společně zvolili až ostýchavý přístup. Jakoby se snažili nepohnout lístečkem, zlehounka se probírají skladbami tohoto vynikajícího autora. To Bostridge, propracovaný a vybroušený tenor, na to jde razantněji. Jakoby při vědomí, že v dobách autorových neexistovaly zesilovače a média a bylo tedy třeba prostor uzpívat. Pomáhá mu k tomu doprovodný a zkušený Orchestra of the Age of Enlightment vedený Harrym Bicketem. Obě nahrávky pak patří k tomu nejlepšímu, co současná klasická produkce přináší. Dá se předpokládat, že překvapen by byl i autor sám, ve svých dobách takhle vybroušenou interpretaci nejspíš ani slyšet nemohl. A kdybyste se vydali nahrávky hledat - což doporučuju - ještě názvy: Magdalena Kožená - Ah! mio cor a Ian Bostridge - Great Handel.

A ještě naživo - Magdalenu Koženou vídáme pravidelněji, Ian Bostridge přijede už za týden, 23. 9. vystoupí v Praze na zahájení Strun podzimu.

Že Vyvolené na Primě nesleduji, to asi nemusím zdůrazňovat. Lze se jim vyhnout lehce - prostě nepřepnete na tento kanál. Což je v takovém případě výraz dost přesný, mimochodem. Ale akusticky se jim v současnosti, pokud bydlíte v Praze okolo Vltavy, nevyhnete. Od této tupé stavby řve na plné pecky dodaleka nevím jestli živá nebo reprodukovaná hudba, střídaná nadšeným řevem moderátora a přítomných diváků. Od odpoledne do noci, každý den. Vše o desáté noční končí bujarý ohňostroj. Televize si prostě počíná naprosto bezohledně. Jakoby tu sofistikovanou reality show nemohla pořádat někde za městy v pustině. Kam by ostatně tak jako tak měla patřit.

A poslední zážitek z uplynulých dní je možná ještě tristnější. Sledoval jsem donedávna jedinou sledovatelnou talk show - Uvolněte se, prosím Jana Krause. První letošní vydání se, řekl bych, nepovedla. Korunu všemu prozatím nasadil první páteční host - Vladimír Hron. Stejně jako Vilu i jeho pořady důsledně vynechávám. Pitvoření neumětela v převlecích, který neúspěšně paroduje showbyznysové hvězdičky, mě skutečně nezajímá. Ale u Krause jsem ho viděl. V celé kráse. Sebevědomého, sebestředného, infantilního, machistického rádobyzpěváka konzistence jílu, terý se pokoušel Krausovi ukradnout už tak ukradenou show.

Nerozumím příliš mentalitě, která dává podobným jevům vyniknout tak, že vyhrávají sledovanosti i anketu, jejíž jméno už vstoupilo do Guinessovy knihy rekordů v rubrice Zcela nejpitomější název - Týtý.

Pokud bych se vrátil k začátku, skutečně se nedochovaly žádné zvukové a obrazové záznamy z dob Händelových. A my si můžeme jen namlouvat, že všechno, co v těch dobách vzniklo, mělo kvalitu shora zmíněných árií. A nebo, že všechny vily i Hronové úspěšně propadnou cedníkem času. Kéž by byl milosrdně rychlý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...