Když posluhovačka Müllerová přinesla novinu: "Tak nám přidělili to předsednictví," pan Švejk, politolog, komentátor a prognostik, vykřikl: "Ježíšmarjá, to je dobrý." Věděl, že když se do něčeho zamotá on a jeho spoluobčané, nebude to snadné. Nejprve, že prý osladíme Evropě tajuplné To. Nikdo nám nevyložil, co se za oním ukazovacím zájmenem skrývá, co se vlastně chystáme cukrovat. Nyní už víme. A od začátku je Toho požehnaně. Hodně hořkého v hrnku. A tak už ne osladit Evropě, ale prý sladit její kutálku. Jenomže nezdá se, že by evropští primáriusové kapelníka příliš poslouchali.
Říká se o nás a sami tak o sobě mluvíme, že se rádi mazlíme se svými bolestmi a ublíženími, ba jsme na ně hrdí a děláme z nich slavné události. Též jsme přesvědčeni, že často trpíme, ostatní nám ubližují, nedodržují sliby nám dané, házejí klacky pod naše nohy, neváží si nás, jak bychom zasloužili. K tomu zlý Osud nám vybírá nejtěžší zkoušky.
Tento odvěký problém je tu zas. Evropští předsedové jsou vystaveni zátěži až neúnosné. Žádné cukrování. Hned hořkost. Žádný soulad. Dirigovat chce kde kdo. Jako by si na nás Evropa a svět (i nebe a peklo) zasedly. Přišlo izraelsko-palestinské drama. A to za zády s Francií, osobující si nárok evropského hybatele. I kdyže Sarkozy o pár hlav menší než de Gaulle, je následníkem velikášské jistoty, že Francie má právo velmocenské politiky. Navíc od začátku nejsme dle Francouzů pro tak zásadní úkol ještě dospělí. Dávají nám to dost znát. Nyní se vnutili coby předurčení řešitelé situace v Gaze. Jejich spasitelství je ale motivováno v mnohém jen velmi úzce francouzskými zájmy; byť se Paříž tváří velmi evropsky, ba světově.
Pod Eifellovkou nejsou jen pro svou pradávnou minulost ambiciózní, ale i velmi úzkostní, ba předpodělaní ze současnosti. Není tomu tak dlouho, kdy Francie hořela, podpálena svými mladými muslimy. Nechce si je rozzlobit. I pro voličské hlasy, není jich málo. A podporu Izraele by mohli francouzským politikům pěkně osladit. Ba jim zahrát bandurskou. Uvidíme také, jak se v tomto ohledu zachová SRN. Tamní Turci jsou sice loajálnější, ale známe to: krev není voda. Navíc existuje poněkud nevyzpytatelný vztah Německa a Ruska, který, když se sladil či rozladil, už v minulosti dokázal Evropě zahrát. Přičtěme dlouhodobé moskevské pošilhávání až podlézání Francie, hledající oporu pro svůj antiamerikanismus, což prezentuje jako politiku „velmocenské vyváženosti“. V těchto souvislostech rusko-ukrajinský konflikt pro neurovnané plynové účty, který vznikl také v úvodu našeho šéfování unii, je, zdá se, příznakem horších vztahových časů v celé Evropě.
A k tomu se může stát, že Spojené státy upadnou do jednoho ze svých periodicky se opakujících záchvatů izolacionalismu. Občany USA zajímá především „jejich“ ekonomická krize. Interes o zahraniční problémy je prakticky nulový. Navíc vzájemně se přes Velkou louži vysílají signály ne právě příznivé pro skutečnou pomoc a spolupráci. ¨
Kolem našeho předsednictví EU od jeho narození sedí tři sudičky, které nic pěkného nevěští: konflikt v Gaze, rusko-ukrajinský rozpor a ekonomická krize. Kmotři a kmotřenky ani strejcové a tetky se také netváří, že by byli miminku nějak příliš nakloněni. Každý z nich si hledí hlavně svého, a byť kibicují a dělají na mrně všelijaké ňuňuňu, ve skrytu duše si myslí cosi o nechtěném panchartovi. Když si navíc uvědomíme, že sami rodiče, tatínek a maminka, tedy místní koalice a opozice, se nesnaží o dobré vztahy v rodině, či alespoň její jakž takž fungování, nýbrž žijí v permanentním stavu domácího násilí, uvidíme, co z toho všeho vyroste. Dokonce to vypadá, že opozice by byla škodolibě ráda, kdybychom předsednictví pokazili, aby mohla tvrdit, že koalice znovu dokázala, jak je ničemná.
Uvidíme. Říká se, že co nezabije, to posílí. Nebo taky: co nezhořkne, může zesládnout. Ale zbývá ještě jedno nebezpečné: hráče, kteří si zarputile hrají každý podle svých not, nesladí sebelepší Kmoch. A vraťme se k Josefu Švejkovi: „Ale nebylo to nic platný; když jsme měli vyhrát, tak se odtroubilo a vyhráli to ty s bílejma páskama.“
- České předsednictví EU autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/609/60843.jpg
- Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/555/55441.jpg
- Logo českého předsednictví EU autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/523/52237.jpg
