Svět podle Zdeňka Velíška (53)

Vtrhnout do obsazeného autobusu, přiložit řidiči revolver ke spánku, rozlít mezi sedadly benzín a škrtnout sirkou… To je nepojmenovatelný čin. Čin ještě nepochopitelnější než každodenní bagdádské sebevražedné atentáty. V těch jsou cílem policisté, vojáci považovaní za okupanty, nebo aspoň lidé vyznávající jinou formu islámu. Ale v nočních autobusech nebo v metru jezdí ve Francii většinou lidé sociálně i etnicky úplně stejní, jako ti, kteří je tak barbarsky ohrožují na životě. Rozdíl mezi útočníky a obětmi je snad jedině věkový. (O náboženském vyznání nemluvím, protože nehraje žádnou roli).

Motiv hledejte hluboko v nemocné duši!

Nepodlehnu pokušení napsat: v nemocné duši dítěte. To byste považovali za sentimentální patos. Ale nezapomeňte, že loni se zoufalý Chirac snažil překonat pocit nepříslušnosti k rodině, která ztroskotává ve své funkci posledního útočiště pro bezradného nedospělého jedince, pocit nenávisti ke společenskému řádu, který má v jejich očích jen podobu represivních mechanismů. Končí to ztrátou identity, ztrátou schopnosti rozeznávat čin od zločinu, odmítáním pomocné ruky a slepým vzdorem.

Odpovědnost za „své děti” má samozřejmě “Republika”, tedy Francie, její vláda. Ale není pravda, že nic od loňska neudělala. "Smlouva o prvním zaměstnání” uzákoněná, a pak kvůli studentským bouřím zase zrušená, byla určena právě nekvalifikované předměstské mládeži. Té měla pomoci! Ironií osudu urazily podmínky těch smluv studentskou mládež, ta se proti nim zmobilizovala a překazila jejich uvedení do života. Ta část předměstské mládeže, která Francii způsobila loňský šok, zůstala lhostejná jak k nabídnuté pomocné ruce, tak k diskriminačním podmínkám navrhovaných pracovních smluv. Už prostě žije - spíš vegetuje - mimo společnost, osvojuje si mentalitu bezdomovců. Odmítá se integrovat. (O tom jsem tu psal ve svých komentářích ke konci března.)

Léčit, nebo potlačovat?

Napsal jsem „část předměstské mládeže”, ale mohl jsem napsat bandy mladých vandalů. Napsal jsem “osvojuje si mentalitu bezdomovců”, ale mohl jsem napsat „osvojuje si mentalitu zločinců”. První reakcí společnosti je logicky zostření represe a sankcí. Premiér de Villepin hodlá zpřísnit zákon o trestním postihu mladistvých, ministr vnitra Sarkozy posiluje oddíly “těžkooděnců” na předměstích. Mimochodem od počátku roku má policie přes 2300 raněných. Jak premiér, tak ministr dělají, co je třeba. Ale například Marseille (kde v zapáleném autobuse téměř uhořela mladá žena senegalského původu), žádá, aby zvláštní policejní oddíly nebyly posilovány. Převládá tam názor, že šlo o ojedinělý a výjimečný případ a měla by ho spíš obvyklými metodami dořešit místní policie.

S terorem mladistvých vandalů je to ve Francii a v kterékoli jiné evropské zemi stejné jako s terorem islamistických radikálů. Především je akutně zapotřebí je izolovat, dělat vše proto, aby francouzské mladistvé vandaly (a právě tak potencionální islamistické teroristy) jejich přirozené prostředí odmítalo a samo vytěsňovalo, jinými slovy dělat vše potřebné k vyléčení neduhů, jimiž trpí prostředí, kde se teror vandalů vyskytuje a kde by se teror náboženských extremistů mohl vyskytnout. Se svou tolik kritizovanou integrační politikou má zatím Francie u svých menšin obrovský úspěch v tom, že náboženská problematika dodnes není živá. Dodnes se ve společnosti nestala citlivou záležitostí. Ani v tak problémovém prostředí, jakým jsou předměstská ghetta. Ani po tak chybném kroku, jakým byl Chirakův zákaz náboženských symbolů (tedy hlavně muslimských šátků) ve školách. Má-li to tak ale zůstat, bude muset Francie úzkostlivě a přitom inteligentně bránit klid předměstí a obecně městských aglomerací. Inteligentně, to znamená tak, aby se úřady nedaly vmanévrovat do trvalé války s mladými žháři. Pro bandy mladistvých delikventů je jejich „protipolicejní guerilla” spíš živnou půdou než nebezpečím trvalého rozprášení. Poskytne-li válka s policií bandám antisociálních výrostků motivaci k nepřetržitému vyvolávání nepokojů, nepochybně se časem někdo nad jejich hlavami pokusí rozvinout prapor náboženského radikalismu. Nemusím vysvětlovat, co by to znamenalo. Nejen pro Francii.

Poznámka redakce: Knihu textů Z. Velíška Svět týden po týdnu, která vychází z materiálů publikovaných na portálu ČT24, si můžete objednat zde: E-shop ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.