Svět podle Zdeňka Velíška (5)

Včera navštívil na malou chvíli Prahu Pascal Lamy, zvolený nedávno do funkce prezidenta WTO, Světové obchodní organizace. Byl hlavním řečníkem konference "Reflexe francouzského a nizozemského referenda o evropské ústavní smlouvě". Odložil jsem sepsání a střih materiálu pro Události komentáře na večer a běžel jsem si Pascala Lamyho poslechnout. Když jsem ho naposledy interviewoval, ještě jako komisaře EK pro (vnější) obchod, velmi mě zaujal. A pak jsem dostával jeho téměř nepřetržitou e-mailovou korespondenci, kterou o své práci a o jejím smyslu vedl zřejmě s každým, koho kde potkal. Byly to \"osobní\" dopisy, jakýsi Lamyho blog. Teď si říkám, že tu jeho neúnavnost ve vysvětlování toho, co dělá jako komisař EK a proč to dělá, měli mít všichni ostatní v Unii - politici i výkonné orgány. Odmítnutí ústavy ve dvou zemích ukázalo, že podobná komunikace je nepostradatelná.

On sám včera v Praze označil nepřipravenost občanů k tomu, aby kontinuálně vstřebávali rychlý postup integrace (a rozšiřování) Evropy, za příčinu obav, které Unie začala vzbuzovat ve veřejnosti svých původních členských zemí. Tedy i za jednu z příčin odmítnutí ústavy.

Jinak mě Pacal Lamy tentokrát zklamal. Zůstal hodně dlužen mé obdivné představě o jeho schopnosti vidět současnou krizi v EU z nadhledu člověka, který jako komisař pro obchod ostře vnímal dopady globálního světa na Evropu a snažil se ji systematicky proti nim vyzbrojovat. Čekal jsem od něho argumenty pro zdůvodnění nutnosti překonat co nejrychleji současnou krizi, vyvolanou v EU odmítnutím návrhu ústavy ve dvou zemích. Čekal jsem výzvu k obnovení vize silné Evropy, schopné čelit výzvám globálního světa. Lamy zaměřil svou přednášku jinak. Tak vám to, co neřekl ve formě zobecněné, řeknu ve formě konkrétního příkladu.

V malebném avšak malém a hospodářsky slabém městěna Loiře jménem Saumur se dvě stovky lidí octnou do podzimu bez práce. Zatím pracují v jedné z francouzských poboček firmy Celestica. Firma se rozhodla svou výrobu telekomunikační elektroniky v Saumuru ukončit a přestěhovat ji do České republiky. Noviny psaly, že je to jeden z příkladů tzv. delokalizace. Což je nové slovo (či nový význam starého slova) označující ekonomický fenomén, který čeština jedním slovem popsat neumí. Délocalisation je přemisťování provozů do zemí s levnější prací, případně s nižšími podnikovými daněmi a sociálními odvody. Pro Francouze jeden z negativních důsledků rozšíření EU. Delokalizace provozu firmy Celestica do Čech sehrála jistě určující roli při rozhodování příštích saumurských nezaměstnaných o svém postoji k evropské ústavě.

Pokusil jsem se získat přístup do saumurské pobočky firmy Celestica, abych tam těsně po referendu o ústavě natočil o delokalizaci reportáž, a abych tak českou veřejnost seznámil s odvrácenou stránkou toho, čemu my říkáme - radostně - zahraniční investice. Ale mluvčí Celestiky mi řekla, poté co se spojila se ředitelstvím podniku, že lituje (a myslela to upřímně), ale že ředitelství mi zakazuje vstup do objektu. A když jsem ji s chutí vyložil, jak budu nucen takový postoj pranýřovat v České televizi a jak je vedení Celestiky samo proti sobě, když dovolí, aby se o jeho nevstřícnosti dověděla veřejnost země, v níž chce rozšířit své působení, pochopil jsem z její odpovědi, že vedení podniku je to celkem jedno. Paní mluvčí mi ještě poradila, že chci-li je ještě přemlouvat, mám volat na to a to číslo… do kanadského Toronta. Tak jsem se – já ignorant! - dověděl, že do Česka se z francouzského Saumuru nestěhuje francouzská firma, ale jeden z provozů velkého multinacionálního konsorcia (viz www.celestica.com). A musel jsem, stejně jako teď vy, dojít k závěru, že delokalizace je fenomén, který nemá ani tak souvislost s poměry v Evropské unii, jako spíš s poměry v globalizovaném světě.Konec konců, zaměstnanci Celestiky, s nimiž jsem se přece jen setkal - ovšem mimo podnik - mě varovali, že Celestica nezůstane ani v Česku. I odtud půjde dál za lacinější prací a většími výnosy. Svět je na to dost velký a z větší části i dost chudý.

Nový prezident WTO Pascal Lamy to všechno ví. Ale včera v Praze to nebylo jeho téma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...