Svět podle Zdeňka Velíška (2)

Sedm set tisíc utečenců z nejrůznějších zemí světa se v těchto dnech mění v sedm set tisíc legálních přistěhovalců. Kde? Ve Španělsku. Vláda Rodrígueze Zapatera si gratuluje k úspěchu své tříměsíční akce směřující k „regularizaci“ situace statisíců cizinců pobývajících ilegálně v zemi.

Jaký metr na migraci?

Ve Francii naproti tomu vyhlásil ministr vnitra Dominique de Villepin, že hodlá zpřísnit opatření namířená proti nelegální migraci a že počty cizinců vypovězených ze země se asi hodně zvýší.

V Německu žádá Strana zelených (jedna ze dvou stran vládní koalice), aby se vláda v Berlíně inspirovala příkladem Madridu a aby přikročila ke stejně masové legalizaci pobytu utečenců, jaká probíhá ve Španělsku.

A opět v protikladu k tomu, pět členských zemí Evropské unie – tak zvaná G5 – tedy Německo, Itálie, Velká Británie,. Francie… ale i Španělsko - oznámilo úmysl umístit na své hranice (a to i na ty, jež jsou vnitřními hranicemi EU!) novou, takzvanou pohraniční policii. Právě kvůli nelegální migraci.

A na doplnění ještě jedna informace: Evropská komise připravuje unifikaci podmínek legalizace utečenců, které mají – od jednoho státu ke druhému - daleko k jednotnosti. Jak to ostatně dokládá už ten rozdíl v přístupu mezi vládami Španělska a Francie.Migrace je věčné téma

Shrnul jsem tu ve stručnosti pár čerstvých zpráv se společným jmenovatelem: migrace. Stojí za to věnovat jí pozornost. Protože migrace bude zřejmě i nadále průvodním jevem vývoje na našem kontinentu. Proč píšu „i nadále”? Protože tomu tak bylo i dřív. To jen nám, pro které teprve nedávno čas trhnul (železnou) oponou, připadá migrace jako nový neznámý fenomén. Když už jsem se zmínil o Španělsku a Německu, právě ty dvě země skýtají dobrý příklad: zcela nedávno - měřeno časem lidských dějin - utíkaly ze Španělska (a z Portugalska) statisíce ubožáků tajně - třeba pod plachtami náklaďáků - přes fašistickou hranici za prací do Německa (a Francie). Migrace je vlastně věčná. Byla tu vždycky a vždycky ovlivňovala osud národů. A nedá se předpokládat, že by se jí v době globalizace dalo zabránit.Španělská cesta možná inspiruje

Ale zpátky ke Španělsku: situace se tam obrátila. Už léta je tato země – před časem neschopná živit všechny své děti - útočištěm statisíců ubožáků odjinud. Ti, co přišli dříve, většinou pracují. Jen nemají „dokumenty”. Španělské úřady je dosud v zemi trpěly. Právě proto, že pracovali. Tato situace měla ovšem jak pro imigranty, tak pro stát své nevýhody. Imigranti mohli být nekřesťansky vykořisťováni, neměli žádná práva, žádné sociální zabezpečení. A stát byl krácen na daních. Pro tohle všechno musela přijít operace „regularización de los inmigrados”. Přeložit to jen jako legalizace pobytu je nepřesné. Ti lidé, i když přistáli u španělských břehů v noci a tajně, většinou po strastiplné a riskantní plavbě v přeplněné bárce, se mohli přihlásit na nejbližším místním úřadě a mít pak právo aspoň na lékařské ošetření. Jenže když jsem chtěl o nich ve Španělsku natáčet reportáž a ptal se po nějakých přistěhovaleckých táborech, každý krčil rameny. Úřady utečence nikam nesoustřeďují. To spíš farmáři, když o ně mají zájem! Vysoké procento jich ale jde rovnou hledat práci do stavebnictví a dalších 30% prostě do domácností.

Akce „regularización” dává do souladu se zákonem nejen pobyt ilegálních přistěhovalců, ale také podmínky, za jakých je zaměstnavatelé najímají. Právě oni, zaměstnavatelé, je teď od února přihlašovali a tím jim dávali šanci získat roční povolení k pobytu a k práci. Ale museli se k tomu odhodlat do 7. května. Ten den akce končila. Teď už je zase naopak čas přísných sankcí. Kdo nevyužil tříměsíční „amnestie” k regularizaci své situace (zaměstnance „na černo” či poskytovatele práce „na černo”) riskuje nyní přísný postih.

Myslím, že je dobré vědět o „španělském řešení“, a v budoucnu, o jeho důsledcích. Vlny migrace se už přelévají i přes nás. A my nemáme ani zkušenosti, ani správné reflexy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...