Svět podle Zdeňka Velíška (171)

V Rostově na Donu, téměř 1000 km na jih od Moskvy, proběhl summit EU-Rusko. Moc jsme se o něm nedočetli a nedoslechli. A přece jsou vztahy EU s Ruskem něco, co bude spoluurčovat politickou atmosféru, v jaké budeme žít v příštích letech, možná desetiletích. Přitom představy o možných vztazích k Moskvě jsou v Evropě stále ještě hodně různé. Přinejmenším podle toho, co která členská země EU pamatuje ze čtyř desetiletí studené války. A taky podle toho, jak se dívá na jednotlivé členské země EU Kreml. Tam jsou také rozdíly. Pojem Kreml je ovšem dnes už nepřesný, zastaralý. Putin v Kremlu nesedí.

Je to ještě tandem? 

Je to ještě Putin plus Medvěděv? Nebo se už rýsuje předvolební model Medvěděv versus Putin? Ani nemusí jít o model předvolební. Jen prostě se ti dva tu a tam opravdu začínají, díky povahovým rozdílům, životní dráze a možná i kvůli rozdílnému politickému krédu a metodě, lišit v přístupu k okolnímu světu i k událostem doma. Nikdy jsem situaci ve vedení Ruské federace po nástupu Medvěděva do Kremlu neviděl jen jako provizorium trpěné Putinem pouze do jeho příští kandidatury na úřad prezidenta. Medveděv byl nesporně už z titulu své prezidentské funkce „number one“ při jednáních s USA o snížení počtu jaderných hlavic. A v těchto jednáních bylo určitě nutné improvizovat, prezentovat bezprostředně stanovisko Ruské federace například k protijadernému štítu a jeho rozmístění do bývalé zóny „sovětského“ vlivu, kterou ruská zahraniční a hlavně obranná politika odmítá vidět jako minulou. Medvěděv tu nemohl být pouze nastrčenou loutkou. A podobných příkladů Medvěděvovy samostatnosti by se našlo víc. Je to on, kdo v ruské zahraniční politice a ve snaze změnit Rusko přichází s iniciativami. 

Podle mě, muži, který vládne z Kremlu, se příčí víc než jeho premiérovi řešit domácí problémy jednoduše tak, že se pokaždé na potřebnou dobu opustí snaha o příznivější vnímání Ruska ze strany partnerů; že se přestane předstírat, že cesta Ruska k demokracii je přímočará. Medvěděv ví, že v dnešním světě Rusko potřebuje být vnímáno jako skutečně demokratická země, které by stejně vlivní, nebo vlivnější a silnější partneři uvěřili, že usiluje o pohyb světa směrem ke klidné budoucnosti, bez hrozeb válečných dobrodružství a expanzí, a že na domácí scéně směřuje od propastných rozdílů mezi bezostyšně zbohatlými a beznadějně zchudlými, a mezi tolerantními a totalitními. Medvěděv nemá ovšem dost síly a možná ani dost silnou motivaci k tomu, aby toto směřování důsledně prosazoval. A aby pokaždé zabránil násilnému potlačování demonstrací svobodomyslných, o němž zahraniční média roznášejí průkazná svědectví do okolního světa. A krom toho všeho Medvěděv ví, že Putin má zatím pořád ještě neotřesitelnou masovou podporu. 

Putin naopak, podle mého soudu, ví, že k udržování klidu ve federativním a sociálně těžce rozpolceném a rozlohou obrovském ruském státě je stále ještě jistější spoléhat se na politiku represí. Pondělní příklady zákroků milice v Moskvě, v Petrohradu a v dalších městech proti manifestantům za větší svobodu projevu a sdružování to dosvědčují.

Summit EU- Rusko: „Status quo antes“ 

„Stav beze změny“ (status quo) v euro-ruských vztazích je možná to, co česká zahraniční politika přijme s největším ulehčením. Zdlouhavá jednání o bezvízovém styku s Ruskem nevyústila ani tentokrát v dohodu. Víza mezi EU a Ruskem zůstávají. Hodnotit se to dá ze dvou stran: nezavedení bezvízového styku aspoň neulehčí volný pohyb mafiím a jiným bandám organizované zločinnosti; na druhé straně nezvedne nepříjemnou závoru, zdržující rozvoj poctivých obchodních aktivit, které jsou žádoucí jak pro obě ekonomiky, tak pro sbližování Evropy s Ruskem v polohách, které bychom mohli považovat za odpovídající současné době a nikoli nějakým utajovaným reminiscencím na dobu díkybohu zažehnanou.

S hlavním tématem schůzky, s „Partnerstvím pro modernizací“, přišla ruská strana na minulém summitu, konaném ještě za švédského předsednictví (předchozí summit v Chabarovsku se konal pod Klausovým předsednictvím. ČR byla v čele Unie). Medvěděv vyjádřil přání vytvořit evropskou platformu pro pomoc při modernizaci Ruska. (Přišel by s tímhle Putin?). Rusko ví o zastaralosti svého energetického odvětví, které je páteří jeho ekonomiky, zahraničního obchodu i politického vlivu na blízké zahraničí a EU. Evropa o slabosti této páteře ví také. Ale nepovažuje ji za svou výhodu vůči Rusku. Spíš za riziko pro svou vlastní stabilitu. Kolaps zásobování ruskými energetickými surovinami by způsobil možná větší potíže, než jaké Evropě působil v minulých dvou letech kolaps mezinárodního finančního systému a jaké jí teď působí riziko zadluženosti států eurozóny. 

Takže modernizace zaostalých klíčových odvětví ruské ekonomiky byla i pro EU na summitu prioritou. Přesto ale evropská trojka v novém složení - Van Rompuy, Ashtonová a Barroso –  jednala v Rostově nad Donem důstojně a relativně důsledně i v záležitostech, v nichž nevyjádřit nesouhlas znamená uznat převahu druhé strany. Tady je citát z projevu neoficiálního prezidenta EU Hermana van Rompuye: "Byl to skvělý summit s otevřenými, přátelskými a plodnými diskusemi. Nicméně musím říci, že situace ruských zastánců lidských práv a novinářů silně znepokojuje širokou evropskou veřejnost. Jiným důvodem znepokojení, které, jak jsem si všiml, sdílí i pan prezident (Medvěděv - pozn. překl.), je atmosféra beztrestnosti zejména v Čečensku a v jiných oblastech severního Kavkazu." O „Partnerství pro  modernizaci“ (Ruska) se v Rostovu podepsala rámcová dohoda. 

Hoden zaznamenání je vedle toho fakt, že ani tentokrát se na summitu s Unií Rusku nepodařilo zlomit zdvořile odmítavou pozici EU k  plánu nové bezpečnostní strategie v Evropě, s nímž Medvěděv přišel na summit EU-Rusko konaný v r. 2008 za francouzského předsednictví v Evianu. Bylo to ještě před rusko-gruzínským konfliktem a před odtržením dvou gruzínských autonomních území. Sarkozy se tehdy k ruským bezpečnostním plánům vyslovil vstřícně. Zůstal jediný, ale svůj plán ruská strana přesto dál nastoluje. Řekl bych úměrně tomu, jak se oteplují americko-ruské vztahy. Podle mě ale Medvěděvův plán na jiné, pro Rusko výhodnější, uspořádání bezpečnostních poměrů v Evropě (uspořádání, které by se neopíralo o NATO), není  příliš v souladu ani s americkými představami o bezpečnosti v Evropě.

  • Herman van Rompuy dorazil na neformální večeři s ruským prezidentem autor: Misha Japaridze, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1694/169375.jpg
  • Ruské pořádkové síly zasahují proti demonstrantům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1695/169479.jpg
  • Rafinerie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/21/2033.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...