Zítra a pozítří je v Praze Jeremy Rifkin. Je to americký ekonom, ale kdybych ho měl charakterizovat, asi bych řekl, že je to "širokospektrální" odborník na společenské vědy.
Rifkin není šarlatán. Každá z jeho asi 20 knížek byla vědecky podložená a většina z nich vzbudila pozornost ve světě. Ta poslední vzbudí možná i naši. Právě vyšla česky a jmenuje se Evropský sen. S podtitulem: Jak evropská vize budoucnosti potichu zastiňuje Americký sen. Jeremy Rifkin si myslí, že svět žije přelomovou dobu a že bude záležet na Evropě, jaké bude její vyústění. Neztroskotá-li evropský integrační proces, bude ostatní svět právě z Evropy čerpat poučení o tom, jak by měla vypadat systémová odpověď států, regionů i mezinárodního společenství na výzvy globalizace. Jeremy Rifkin je asi jediný Američan, který sází na Evropu. Na proces evropské integrace.
Žijeme ve světě sítí
Současné evropské hledání nového modelu společného života a společného rozhodování je podle Rifkina správná, progresivní reakce na výzvy globalizovaného světa. Podle Rifkina je Evropa průkopníkem v hledání modelů pro budoucnost. Dnešní Amerika se podle něj snaží udržet hledání optimálního „síťového“ modelu, modelu sdílené odpovědnosti a společného vládnutí - vládnutí bez centra, jak on tomu říká -, může být dnešní experiment evropské integrace v dějinách světa přelomovou záležitostí.
Rifkin: kvalita života je v Evropě vyšší
Četl jsem už pár článků o Rifkinově knize Evropský sen. A musím varovat, že její hlavní poselství, které já vidím v tom, co jsem napsal před tímto druhým podtitulem, je v těch článcích zastíněno radostným konstatováním, že podle Američana Jeremyho Rifkina předčila Evropa - tedy její vyspělejší část - Spojené státy v kvalitě života. Autor Evropského snu to skutečně tvrdí a dokládá to statistickými daty. Ale i zde míří dál než jen k jakési apoteóze european way of life. Rifkin si myslí, že nejobvyklejší měřítko vyspělosti jednotlivých zemí - růst HDP - samo o sobě o vyspělosti vlastně nic nevypovídá. Mnohem víc řekne třeba počet lékařů na 1000 obyvatel a jiné parametry zdravotní péče, průměrný věk, procento dětí žijícich v chudobě, péče o člověka v stáří, průměrná vzdělanost, přístup ke kultuře, stav životního prostředí, ale také zločinnost mládeže, počet uvězněných, počet vražd. Chceme-li posoudit víc než jen schopnost ekonomiky obstát v konkurenci, pak je vypovídací hodnota těchto a podobných údajů, v jejich úhrnu, vyšší než vypovídací hodnota ukazatele růstu hrubého domácího produktu. Bylo by dost chabé, kdybychom jen zajásali nad tím, že podle amerického ekonoma je kvalita života ve vyspělé části Evropy, do níž snad i my pomalu zase zapadáme, vyšší než kvalita života v Americe. Užitečnější bude, pokusíme-li se prosazovat, aby se upustilo od měření vyspělosti, úspěšnosti a životaschopnosti zemí a regionů jedním jediným plochým ekonomistickým číslem - růstem HDP - a aby se naopak braly v potaz mnohočetné, a tudíž plastické údaje o kvalitě života. Nezmění to jen pořadí na žebříčku úspěšnosti. Změní to i politiku. Podřídí to politické myšlení jiným cílům než jenom růstovým ukazatelům. Změní to i nás. Budeme lépe rozumět a kvalifikovaněji posuzovat kvalitu vlastního života a místo vlastní země mezi ostatními.
Poznámka redakce: Jeremy Rifkin bude hostem středečních Událostí, komentářů.
