Bulvární i méně bulvární média se poslední měsíce podrobně věnují údajné ubohé kvalitě polských potravin. Na obranu svých výrobků posílají Poláci do České republiky jednu delegaci za druhou a přesvědčují nás, že situace není až tak vážná.
Statisticky není vadných potravin z Polska více než těch, které pocházejí z jiných zemí. Tvrdí, že jejich produkty dokáží díky nižším nákladům na výrobu a rozvinutějšímu potravinářskému trhu lépe konkurovat a že se stali obětí cílené mediální kampaně. Polský agrární a potravinářský sektor je totiž úzce propojen s ministerstvem zemědělství a jemu podřízenými agenturami, které už přes dvacet let fakticky kontroluje jedna politická strana. Proto si těžko dovedou představit, že za mediální bouří není nic víc než zisk médií ze špatných zpráv.
Česká veřejnost totiž na informace o ubohé kvalitě polských potravin slyší. Proč ale lapáme každou negativní zprávu o zboží našich severních sousedů, když statisticky na tom nejsou hůře než jiní?
Jak ukázal nedávný průzkum polského Institutu pro veřejné otázky, Češi nevěří, že Poláci jsou poctiví. Své severní sousedy zároveň vnímáme jako špatně zorganizované, nevzdělané a neproduktivní. Podnikatelé si navíc myslí, že Polsko není perspektivním trhem pro jejich investice. Polovina z nich je přesvědčena, že nedůvěra mezi oběma národy je hlavní překážkou větší přítomnosti na trhu. Zato jen podle pětiny dotázaných je vzájemná nedůvěra bariérou ve vztazích s Německem.
Vnímání Poláků se tedy příliš nezměnilo od pohledu, který v 80. letech zprostředkovávala husákovská propaganda. Stávkující dělníci usilující o proměnu socialistického režimu byli vyobrazováni jako ulejváci a šmelináři a Polsko v době vzestupu Solidarity jako chudé a hladové. Proč jsme ale dokázali odmítnout propagandu bývalého režimu týkající se Spojených států a Izraele (nebo ji dokonce přehnaně otočit), zatímco stereotypizované vnímání Polska se nás stále drží?
Přiznejme si, že Poláci nás iritují. Vadí nám jejich velmocenské manýry, šlechtická velikášská tradice, heroismus i hluboké náboženské přesvědčení. V tom všem jsou nám vzdálení a pro tyto vlastnosti se nad nimi škodolibě pousmíváme.
Když pak doslova dojde na lámání chleba, nevěříme jim ani kvalitu jejich produktů. Hrají si na něco lepšího, než ve skutečnosti jsou a jinak to přeci nemůže být ani u těch potravin! Stereotypy o Polácích v Česku fungují. O Polácích moc nevíme a Polsko ignorujeme. Právě lepšímu poznání našich severních sousedů bude věnován tento blog.
