Přepsat rozpočet na konci září nejde

Nejpozději poslední den září musí vláda každoročně doručit do Poslanecké sněmovny pro každého poslance jeden výtisk návrhu státního rozpočtu na následující rok. Na rozpočtu začíná ministerstvo financí pracovat už počátkem léta. V době, kdy jsem byl předsedou rozpočtového výboru, zahajoval rozpočtovou sezónu ministr financí tak, že si od všech kolegů ve vládě vyžádal představu o nutných výdajích jejich rezortů. První nástřel výdajů býval pravidelně asi desetkrát vyšší, než kolik činily předpokládané příjmy.

Odhad příjmů byl vždycky výsledkem expertních úvah samotného ministra a jeho nejbližších spolupracovníků. Pocházel zhruba ze stejné letní doby jako odhad výdajů. Celé léto až do září pak probíhala složitá jednání ministra financí a jeho náměstka pro rozpočet s jednotlivými rezorty, jejichž výsledkem muselo být postupné a úporné seškrtávání divokých červnových představ o nutných výdajích. Tento postup se opakuje každý rok, ani letos to nemohlo být jinak, snaha sevřít prvotní představy pomocí výdajových limitů je stejně marná, „potřeby“ rezortů totiž žádné meze nemají. 

Když se tedy dnes, pár dní před koncem září, objeví černý mrak, který začne trochu stínit sluníčko letního optimismu, takže odhad růstu HDP na příští rok je o něco menší a zdá se, že v roce 2012 nebude možné počítat s takovými příjmy rozpočtu, s jakými se počítalo na počátku léta, nelze už s rozpočtem dělat nic. Ani ne tak kvůli samotnému nižšímu odhadovanému růstu HDP, který může být asi o 1 až 1,5 % nižší, než se čekalo v červnu, nýbrž kvůli holé procedurální nemožnosti procházet znovu martyriem všech dílčích jednání. 

Uváděná chyba v odhadu růstu na příští rok, pokud ji statistika příštího roku skutečně potvrdí, je ale beztak tolerovatelná, je v mezích obvyklých chyb, jichž se analytikové dopouštějí. Tvůrce odhadů, ať už z ministerstva financí, České národní banky nebo jiných finančních institucí, podezřívám z účelového pesimismu, bojí se totiž, aby neopakovali svou chybu z roku 2008, kdy se drželi jedné strany zdi, hýřili optimismem a nyní pro jistotu přebíhají na opačnou stranu. Stalo se módou poslední doby produkovat černé odhady. Na finančním trhu to chodí obvykle tak, že když "stádoů vidí černou barvu, černě to skutečně dopadne. 

Myslím si ale, že se může dostavit i příjemné překvapení a růst HDP bude nakonec blízko červnovému odhadu. Pokud se ale takové překvapení dostaví, bude stejně tak malé jako musí být malé zklamání, kdyby se překvapení nekonalo. Rozpočtová kázeň a střídmost musí být totiž principiální. Nesmí se dostat do vleku kolísavých nálad finančních analytiků. Myslím si, že ministr financí Kalousek to dobře ví. Jeho snaha o prosazování strukturálních reforem určitě nebude kvůli o trochu vyššímu nebo o trochu nižšímu růstu HDP v roce 2012 ani ochabovat, ani sílit. Vážnost, kterou si jako ministr financí mezi ostatními kolegy z Evropské unie vydobyl, má svůj původ právě v jeho zásadovém postoji k rozpočtové disciplině a pořádku ve veřejných financích. Určitě za ni nevděčí přesnosti svých odhadů ekonomického růstu. Evropa mu tedy nevyčítá, že se s odhadem růstu na rok 2009 seknul. Vyčetla by mu ale právem, kdyby nedělal nic proti růstu českého státního dluhu a kdyby české finance kormidloval řeckým směrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...