Měla se účastnit loňské soutěže o nových sedm divů světa. Její příbuzná, Velká čínská zeď, se jedním z nových divů dokonce stala. Stavba, o které mluvím, se jí dokonce i velmi podobá. Budují ji Spojené státy na své jižní hranici s Mexikem. Hraniční zeď začíná dokonce ještě v moři, ve vodách Pacifiku ji tvoří do dna zapíchnuté vysoké železné kůly, jeden vedle druhého. Z vršku je na pobřeží skutečně impozantní pohled. Stavba se pak táhne podél mexické hranice v délce přes 3 150 kilometrů. Doplňuje ji navíc sofistikovaný systém nočního vidění, kamer, ozbrojené pohraniční hlídky, tisíce gardistů, vrtulníky, letadla… Přesto, proud ilegálních mexických imigrantů do Spojených států se nezastavil.
Linie smrti
Mexicko-americká hranice je vůbec nejfrekventovanější hranicí na celém světě. Ročně ji legálně překročí 350 miliónů lidí. Současně je ale i světovým lídrem v počtu nelegálních překročení. Pár desítek metrů za někdejší bariérou teď Spojené státy dokončují zeď novou, ještě mohutnější, ještě neprodyšnější a ještě kontroverznější. Ilegální imigranti se přesto nedají odradit. Zkoušejí to znovu a znovu. A to i přesto, že mexicko-americká linie je hranicí s největším počtem mrtvých na celém světě. Jen za jediný rok na ní zemře víc lidí než za celou dobu existence Berlínské zdi. „Nedokážou tomu zabránit. Nemohou ty lidi zastavit a nikdy je nezastaví,“ říká specialista na migraci mexické univerzity Colegio de la Frontera Norte, Rodolfo Coronas, „snaží se jim ale cestu co nejvíc zkomplikovat,“ dodává Coronas.
Nebezpečí jsou četná. Imigranti přecházejí linii především za časné ranní mlhy, ještě před svítáním. Na dlouhých kilometrech cesty polopouštním terénem je pak čeká tuhá zima v noci a nesnesitelné vedro ve dne, nedostatek pitné vody, jídla, za to však pohraniční patroly nebo i ozbrojení členové domobrany na území Spojených států. Každý rok na mexicko-americké hranici přijde o život od 3 do 5 stovek lidí. Kříže za mrtvé pokrývají dlouhé stovky metrů hraniční zdi u mexické Tijuany.
Jak podpořit emigraci do Spojených států
Mexičané ale i přes veškerá rizika a represe utíkají dál. „V Mexiku přetrvává obrovská nerovnost v rozdělování příjmů,“ vysvětluje Rodolfo Coronas z Univerzity CFN, „mnozí nemají stabilní zaměstnání a výdělek, který by zajistil obživu jim a jejich dětem. A tak je lákají pracovní příležitosti ve Spojených státech, “ objasňuje počínání Mexičanů. Během natáčení v Tijuaně jsme potkali mnohé uprchlíky. Mnozí z nich už hranici do Spojených států předtím překonali. Po nějaké době je ale americké úřady deportovaly zpět. Teď přežívají dál v Tijuaně, protože na cestu až do svého bydliště (které může být vzdálené i dva tři tisíce kilometrů) nemají. Jediná možnost pro ně je, zkoušet to znovu a doufat ve štěstí.
Je to paradox, čím jsou americká bezpečnostní opatření přísnější, tím mexických imigrantů přibývá - půl miliónu ročně. Ve Spojených státech už žije celkem 12,5 miliónu rodilých Mexičanů. Zase jednou se americká politika míjí účinkem. Snaha radikálně něčemu zabránit vyvolává důsledek naprosto opačný. Proč? „Dřív tam mnozí přecházeli na šest, osm měsíců, vydělali si a vraceli se do Mexika,“ vysvětluje Rodolfo Coronas, „ale dnes, když musejí překonávat takové těžkosti a platit za převaděče, tak jakmile se tam dostanou, už tam zůstávají. A časem posílají pro celé své rodiny.“
A tak zatímco v roce 1990 žilo ve Spojených státech 22 miliónů Hispánců a v roce 2000 pak 35 miliónů, tak v současnosti už je to 43 miliónů. Hispánci tak dnes tvoří 13 % americké populace. Příjmení García nebo Rodríguez už tam je častější než Wilson, Taylor nebo Moore.
Stoupenci stavby zdi a tvrdé americké imigrační politiky argumentují tím, že území Spojených států je třeba chránit. Navíc zdůrazňují skutečnost, že americká hraniční zeď není represivní, jako byla třeba ta Berlínská. Nesnaží se udržet lidi uvnitř v nesvobodě, ale naopak se je snaží udržet vně. Dalším argumentem pro zpřísnění hraniční politiky je snaha zabránit eventuálnímu transportu jaderné nálože na území Spojených států. Když to totiž teroristi nezvládnou vzduchem, mohli by to zkusit po zemi, třeba z Mexika. Taková nebezpečná nálož by mohla vážit třeba jen 5 tun.
Tomu by se však nejspíš dalo zabránit i jinými způsoby a bezpečnostními opatřeními. Represe a stavba zdi možná není adekvátní. Navíc podle mnohých podněcuje nepřátelství vůči USA v celé Latinské Americe. Podle bývalého mexického ministra zahraničí Jorge Castaňedy dokonce takové nepřátelství pramenící z necitlivé imigrační politiky může „posílit příklon k nezodpovědné, demagogické levici“, která v Latinské Americe sílí stále víc. „Peníze, které imigranti posílají ze Spojených států domů, obrovsky přispívají k ekonomickému blahobytu jejich rodin, obcí i hospodářství domovských zemí,“ říká Castaňeda. Pokud se tyto příjmy sníží, může to skutečně posílit příklon lidí k levici. Zatím ale tok imigrantů, i navzdory zpřísněné hraniční politice Spojených států, spíš sílí.
- Zeď na hranici autor: Filip Koubek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/211/21021.jpg
- Hraniční zeď autor: Filip Koubek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/211/21023.jpg
- Hraniční plot autor: Filip Koubek, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/211/21022.jpg
