Každý komentář ke kyperské krizi musí začít nejen datem, ale i hodinou a minutou, kdy byl psán – tak rychle se situace mění. Takže: je neděle 24.března 2013, 17:45. Do Bruselu odletěl kyperský prezident, vypadá to, že jeho mise bude mít úspěch, vznikla nová dohoda mezi Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem na záchranném plánu pro kyperské veřejné finance a bankovní sektor.
Kypr dostane půjčku 10 mld. EUR, pokud sám sežene dalších 5,8 mld. EUR. Klíčovou součástí této nové dohody je jednorázové 20% zdanění vkladů nad 100 tis. EUR uložených v největší kyperské bance Bank of Cyprus. Zdanění se tudíž netýká pojištěných vkladů do 100 tis. EUR. Tuto novou dohodu však ještě musí schválit kyperský parlament. Pokud by ji neschválil, na Kypru by bylo opravdu velmi zle, už dnes má Kypr potíže se zásobováním léky, banky jsou totiž zavřené, fungují jen bankomaty pro stále menší výběry. Všichni čekají na rozuzlení.
První záchranný plán starý asi deset dnů parlament smetl ze stolu. Podle něho měly být zdaněny všechny vklady sazbou 6,75 %, vklady nad 100 tis. EUR se měly zdanit sazbou 9,9 %. Troufám si odhadnout, že parlament novou dohodu schválí. Schválil totiž už zákon o dohledu nad pohybem kapitálu, který výrazně omezuje volnost převodu kapitálu, schválil zákon o zřízení fondu solidarity, který by měl financovat banky v platebních potížích a rozhodnuto bylo též o restrukturalizaci banky Laiki, která je na Kypru druhá největší. Restrukturalizací máme asi rozumět její rozdělení na část zdravou a část života neschopnou, jejíž aktiva bude třeba odepsat. Jak přitom nevzpomenout na restrukturalizaci naší Agrobanky v devadesátých letech minulého století!
Na kyperské krizi je nejzajímavější a zároveň nejsmutnější to, že je svou bankovní částí téměř přesnou kopií nedávné krize bankovního sektoru na Islandu. Kyperská vláda přivedla nadto do krize i veřejné finance, podobně jak se to podařilo i vládě řecké. Islandská bankovní krize se mezitím dostala do učebnic. Studenti na ekonomických fakultách po celé Evropě se musí učit, že když jsou úrokové sazby v jedné zemi mnohonásobně vyšší než je jinde obvyklé, je spolehlivě zaděláno na velký problém.
Jak to, že kyperským bankéřům nebylo divné, že deponenty lákají na úrok mezi 3 až 9 %, když jinde v Evropě se úroková sazba krčí jen těsně nad nulou. Hamižně se radovali z toho, jak vydělávají, jak jejich bankovní sektor přílivem peněz bobtná. Je zjevně předimenzovaný. Kdyby se na Kypru neplatilo eurem, stará kyperská měna by musela prudce zhodnotit, což by omezilo kyperský export a přivodilo Kypru problémy s platební bilancí. Euro, jímž se na Kypru platí, se však kvůli nenormálně rostoucím depozitům, tj. dluhům kyperských bank, zhodnocovat nemůže, nezodpovědní kyperští bankéři jsou za eurem schovaní. Výsledkem pak může být jedině hrozba kolapsu kyperských bank, který dnes musí zažehnávat záchranný plán. Nehledě na to, že peníze přitékající do kyperských bank nejspíš ani nebyly čisté. Jenom kolik českých výlupků vyhledávalo kyperské banky, aby tam ulili své pochybně získané a nezdaněné peníze. O ruských ani nemluvě.
Je proto jen správné takové vklady jednorázově zdanit a neposlouchat řeči o tom, že takové zdanění vkladů je zásahem do vlastnických práv a že podlamuje důvěru v pojištění vkladů. Výlupkové se budou vždy zaštiťovat principy spořádaného liberálního řádu a ronit krokodýlí slzy. Je dobře, že záchranný plán, za nímž stojí Evropská komise, MMF a Evropská centrální banka přísně trvá na tom, že záchranné peníze půjčí jen za striktně vyžadovaných podmínek, že parlament schválí novou dohodu s ústředním místem jednorázového zdanění a za podmínky finanční spoluúčasti Kypru. Kdyby EU nebyla takto přísná, vyslala by do zbytku EU krajně nebezpečný signál o tom, že morální hazard se vyplácí. Pravdu by měli kritici, kteří tvrdí, že EU se chová jako socialistický stát, ve kterém nemá smysl řádně hospodařit. Takový stát, který my v Čechách tak dobře pamatujeme, ty úspěšné a bohaté vždy oškube, aby mohli spokojeně žít lemplové.
(Poznámka redakce: predikce autora se v noci na pondělí naplnila)
