Je velezrada přes čáru?

Souhlasím s Milošem Zemanem, že podání žaloby na Václava Klause je poněkud nadnesené. Ba je možná tzv. přes čáru, dle lidově používaného slovního spojení. Nemá to také asi ani žádnou šanci na úspěch, myslím.

Většina občanstva také vnímá velezradu coby vlastizradu, již si představuje jako zradu země tváří v tvář nepříteli v osudových okamžicích. Nejlépe válečných. Nic takového ovšem dosavadní prezident republiky dozajista neučinil. Nicméně – pro to ho také nikdo nežaluje. Co je vlastně ta velezrada? Rozumí se jí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Svrchovanost a celistvost republiky Klausem ohrožena není a nikdy nebyla. Byť mu někteří vyčítají rozdělení Československa. To je ovšem obviňování zcela hloupé. Stát se tehdy rozdělil na základě regulérních a ústavních jednání; byl to důsledek očekávatelného a nevyhnutelného procesu slovenského sebeuvědomění.

Ve „slovenské souvislosti“ pro zajímavost: podobnému obvinění jako Klaus čelí i slovenský prezident Ivan Gašparovič, se kterým si nedávno vyměnili vyznamenání. Ten rok a půl nejmenoval generálního prokurátora, čímž podle opozičních zastupitelů porušil ústavu (zjednodušeně omezoval řešení kriminálních, zejména hospodářských trestných činů). Naše dosluhující hlava státu toho má na svědomí dle senátorů i občanských aktivistů o něco víc. Kromě notoricky známé amnestie ještě kupříkladu odmítnutí podpisu Lisabonské smlouvy či nejmenování soudního čekatele Petra Langera přes rozhodnutí soudu.

Je otázka, do jaké míry to lze hodnotit jako velezrádnou činnost. V každém případě Klaus ignoroval, ba porušil rozhodnutí institucí, řazených mezi základní sloupy demokracie, a to moc zákonodárnou a soudní. Zcela to odpovídá jeho ustrojení: je přesvědčen, že je jediným nositelem pravdy (a nic než pravdy), že on jedinečný má patent na rozum a že kdyby mu ostatní ignoranti neházeli klacky pod nohy, měli by se pod jeho osvíceným vládnutím dobře, předobře, ba nejlépe. Václav Klaus nemá rád „soudcokracii“, nesnáší občanské aktivity, „pravdoláskaře“, neuznává je, nerespektuje. Sice se neustále vehementně ohání zastupitelskou demokracií, někteří by ho nejspíše v duchu jeho vyjadřování nazvali „partajkratem“, ovšem jako by zapomínal, že nejen strany jsou pilíři demokratického uspořádání. A navíc se vtírá podezření, že vnitřně je především „klausokratem“. Že stranu vnímá jenom jako prostředek ke své individuální a sobecké moci. Vždyť, upřímně, jaký by asi měl skutečný demokrat pocit z průběhu druhé Klausovy prezidentské volby?! To přece nebyla demokracie, ale zápas ve stylu jakéhosi politického „catch as catch can“ – „chyť, jak můžeš“ – a dodejme: „Dělej, co chceš, jen když vyhraješ.“ Pokud měl po tomto volení Klaus pocit, že všechno bylo „fair“, jak to slovíčko rád používá, vzbuzuje pochybnosti. Doufejme, že si to vnitřně nemyslí. Že si jenom řekl: „Účel světí prostředky“. To by bylo čestnější.

V poslední době to navíc působí, že Klaus hledá cestu i k jakémusi „definitivnímu vypořádání s Václavem Havlem“. To je jeho vrcholné a nejniternější trauma. Je zbytečné rozebírat proč, ale věčné útoky vůči zesnulému Havlovi (někdy skrze obviňování „havlovců“) působí trapně a lidsky nezrale. Dospělý a zvlášť erudovaný člověk by měl vědět, že mrtvého nelze porazit. Že takový boj je marný a eroduje nenávratně a hluboce vlastní psychiku. Mrtví nás doopravdy nechodí strašit. To jenom my sami jimi strašíme sebe. A propadáme pak přízrakům, panice a občasnému sebezesměšnění.

Václav Klaus za vším vidí přízrak Havla a „Havlových pohrobků“. I za „velezrádnou“ žalobou. Jenomže ta je postavena vlastně na reálných základech. Klaus nikdy nepochopil, že dokonce i jako prezident je zaměstnancem občanů, jejich služebníkem. Pokud je někdo, kdo zcela podlehl jisté naivní představě o prezidentovi země české jako o spasiteli a velebném pokračovateli nástupci sv. Václava, je to on. Od chvíle, kdy se stal tím prezidentem on sám. Do té doby byla hlava státu dle něj aktivistou, který škodil ostatním demokratickým institucím a snažil se ohrožovat, ba masakrovat jejich činnost. Nazývá-li Havla a jeho vyznavače (připouštím, že občas afektované a zaslepené) nositeli elitářství, má asi v něčem pravdu, ale předtím by se měl podívat do zrcadla, jak je to s „křivostí jeho huby“. Klausovo sebestředné elitářství je zřetelné. Bože, ten člověk nikdy neuznal vlastní chybu! Jeho „filozofie Maradonovy ruky“ je čitelná.

Ptejme se, zda je Václav Klaus založením skutečně pravicový demokrat, jak říká, a jak jsme si mnozí (včetně mě) dlouho mysleli a věřili, nebo populistický autokrat. Některé jeho činy svědčí spíše o tom druhém. Proto, zdá se mi, je sice žaloba na něj pro čin velezrady poněkud přes čáru, ale je reakcí na to, že v rámci demokratické politiky se přes čáru často choval on sám. Lidově řečeno: Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. Nebo: Na hrubý pytel hrubá záplata. Ani jedno nesvědčí o normálnosti zdejšího politického demokratického života. Žaloba i Klausovo chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...