Čeština před kamerou (8)

Myslíte, že to je hodně hustý, jak ta dnešní čeština vypadá? Já se tady snažím, aby ty moje úvahy byly hodně in, ale pro někoho z vás můžou být úplně mimo. Národ zabředl do sledování celoplošných reality šou – věřte mi, že jsou zajímavé i po stránce jazykové.

Koprolálika a pornolálika současné češtiny. Modroptáčníci, staníčci, třešně a mrtvolky.

Vesměs jde o mladé lidi, zhusta pod čtyřicet let. Starší generace asi trpí, možná trpí i jejich vrstevníci. Česká televize nemůže vysílat takovýto typ pořadu, může ale připravit pořad o tom, jak vypadá současná mluvená čeština, včetně sprostých slov.

Nespílejte všem těm vyvoleným bratrům, že mluví sprostě. Vulgarizmy patří do jejich slovní zásoby a tvoří jejich výrazový rejstřík. To, jak mluví, samozřejmě vypovídá i o nich. Užívají rádi a často buď koprolálik nebo pornolálik. Myslím, že nemusím vysvětlovat, co tyto termíny znamenají, určitě jim rozumíte i bez překladu, a pokud ne, tak asi takhle: do prdele sem klidně jako příklad koprolálika napíšu, pornolálikum si doplňte každý podle libosti. Ne snad proto, že bych tahle slova neznal, ale na veřejnosti je neužívám. Tahle slova se stala nedílnou součástí neformálního vyjadřování některých ze soutěžících a jak vidno, neváhají je užít, i když vědí, že je zabírají kamery. Víte, každá komunikační situace si zaslouží vhodné jazykové prostředky. Doma mluví každý z nás nějak, na veřejnosti se snažíme o projevy alespoň hovorově spisovné, a to je dobře. Jistě nelze od nikoho očekávat, že když se praští kladivem do palce, odříká si v klidu tři zdrávasy. Tady prostě to sprostý slovo musí zaznít. Naši vyvolení bratři se dostali do komunikační situace, kterou bychom mohli pracovně označit jako neformální mluvená vědomě veřejná. Zatím nechci dělat žádné závěry, je příliš brzo. Povšimněte si prosím ale toho, jak mluví účinkující a jaký jazyk zvolili průvodci těmito pořady.

Pro ty, kteří si myslejí, že čeština je v úpadku, sprostá a v rukách nedovzdělanců, bych rád poznamenal, že to ale byli právě i tito mladí lidé, kteří do češtiny – snad zcela nečekaně – zavedli tolik zdrobnělin. Všimli jste si toho? Zajdem na nějakej ten dobrej obídek a pak si dáme kávičku s dortíčkem. Chtělo by to nový autíčko. Z postýlky se díváme na televizku. A včera jsem na parkovišti zachytil následující autentickou větu. Pronesla ji mladá maminka směrem zřejmě ke své matce. „Teď v rychlosti nakoupíme a pak sjedem pro ty naše spratýrky.“ Vím, že budu vypadat jako arcikacíř, ale mně to nevadí. Já si totiž vůbec nemyslím, že ta maminka by neměla své děti ráda, naopak – já z těch všech zdrobnělin často cítím snahu a snad i potřebu vyjádřit kladný, pozitivní vztah k těm věcem, o nichž hovořím. Pivečko je lepší, dobrý, chutný pivo, není to malý pivo. Každá generace nějak mluví – čeština našich babi a dědů vypadala jinak než ta naše. V jazyce nic neobvyklého. Jde jen o to vědět, co si kdy můžu dovolit, co kdy a kde můžu říct.

Poněkud jinak už na mě ale působí spisovné a gramaticky správné věty, kde si mluvčí plete význam slov, respektive zaměňuje je. "S manželem jsem čekala skoro 40 minut u doktora v čekárně, udělalo se mu tam špatně a zkolaudoval mi tam na židli." A nebo při povodních byla jedna novinářka přesvědčena, že stojí na mostě svatého Čecha. No bodejť by nestála, když tam bylo napsáno Most Sv. Čecha, viďte.

Tak abych to nějak rozumně ukončil.

„Nechci tady bejt za prudu, kterej se z čistýho zevlingu pokouší o originální lingvisticky výživný vychytávky, který by byly hustý a cool a líbily se příznivcům modroptáčníků (nebo taky mirečků), staníčků (nebo taky růžiček a socek), třešniček a mrtvolek. Když se budou líbit i všem těm smažkám a travařům, prostě těm vyspejsovanejm a zaujmou i kravaťáky nebo ičovníky, potěšení bude na mojí straně. Mě to prostě a nicméně baví tu češtinu sledovat, chci bejt in aspoň v tom jazyce toho našeho Vepřoknedlolandu. V Roxy si pak za to všechno poslechnu nějakou solidně vytuněnou kočkopalbu a ráno si klasicky dám džáging se svým dogoušem a labradorem. A kdo mi teď nerozumí, tak vůbec není in a já mu to příště přeložím, aby nebyl za joudu nebo ichtyla.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...