Čeština před kamerou (64): O milenkách, chasnících a adjunktech království jednoho

V nějaké zemi žil nějaký pán. Ten pán byl ženatý. Dlouho. Jak už to tak někdy bývá, začal si rozumět s jinou ženou. Byla fajn. Byla chytrá. Byla mladá. Rozuměli si oba a asi se začali mít rádi. Lásce neporučíš. Slovům ale taky ne. Tomu pánovi se ale pramálo líbilo, že se o jeho nové známosti začalo mluvit jako o milence. A protože vládl dostatečným puvoárem, rozhodl se najmout si dobrého právníka. Ten mu měl pomoct v jeho bohulibé snaze domluvit všem vypravěčům, aby o té ženě nepsali a nemluvili jako o milence. Mají ji titulovat jako jeho přítelkyni. Proč? Je snad milenka slovo hanlivé? Podle heslářů českých reprezentativních slovníků není. Označují tak ženu v milostném poměru k muži. To je základní významová (sémantická) náplň tohoto slova.

Naše vyprávění může pokračovat. Teď totiž jako čistou hypotézu zkusme třeba, že právě takováto žena - milenka začne naplňovat výše uvedený slovníkový význam k ženatému muži, a vice versa. Ženatý muž bude v milostném poměru k ženě. Milá a milý rádi se mají. Slovníkově je pořád všechno v pořádku, slovníky neselhávají, nelžou. Jen vysvětlují. V našem vyprávění o milenkách nás teď napadá, jestli tady spíš než problém lingvistický není lepší řešit problém morální. Příběh lásky dvou lidí, z nichž ten jeden má závazky jinde, tak dostává konturu pokleslosti morální. Ženy odloudivší ženaté muže a muži zahleděvší se do jiných byli pranýřování vždycky. Neřešíme teď, jestli oprávněně či nikoli, jsouce si vědomi toho, že lásce opravdu neporučit nelze; my jen říkáme - a za tím si stojíme - že tady opravdu nejde o problém jazykovědný. V zemi, kde autor tohoto příběhu žije, je totiž spousta milenců a milenek. Někteří z nich - a v tom je ten problém - se nezpronevěřili výkladu hesla ve slovníku, ale manželce nebo manželovi.

Za to ale nelze „žalovat“ slovník - si myslí Čeština před kamerou. Podle ní by bylo zajímavější a produktivnější třeba hledat, kdy přichází ten bod zlomu a z přítelkyně se stane milenka. Jenže to už se dostáváme do hájemství soukromí těch kterých osob. Zůstane tedy Čeština před kamerou na poli, jíž je jí blízké, a dodá ještě několik slov historických.

A chcete-li vědět, jak to celé povídání z jednoho království dopadne, pak vydržte chvilku. Pokračování bude následovat.