Tenhle titulek, který jsem si vypůjčil od jednoho rozhlasového redaktora, mě zaujal z několika důvodů. Ten první bych označil jako důvod stylistický. Nebyly totiž není úplně košer, resp. není to právě stylisticky - abych tak řekl - nejčistší. Při záporně formulovaném a užitém větném přísudku, což je náš případ Nebyly, bývají příslovce míry jen, jenom s následným podmětem pro porozumění tak trochu matoucí a nejednoznačná.
Čeština před kamerou (49): Nebyly jen Otázky Václava Moravce, co se o tom bavily v Oně dnes
Stylisticky vhodnější a hlavně pro češtinu příznačnější by byla formulace Byly to nejen Otázky Václava Moravce. Jak se ale zdá a jak ukazuje i český korpus, vazba s negativním přísudkem si v češtině vydobyla své pevné místo, a možná někoho z vás ani nenapadlo, že to opravdu úplně v pořádku není. Voni tam nebyli jen voni je hlavně pro mladší přijatelnější než Byli tam nejen voni.
A druhý důvod: antropomorfní, zživotňující. Otázky se o tom bavily. Jde o poměrně častou novinářskou zkratku typu Psala to Mladá fronta. Není to chyba, zas je to spíš jen stylistická nepřesnost, a sama představa bavících se otázek je zajímavá. Tahle zživotňující tendence je v češtině hodně znát. Říkáme často, že se dohodli mobilní operátoři. Přitom šlo ale spíš o mobilní operátory. Máme nového náčelníka Generálního štábu. Jmenuje se Picek, říká se mu Brusič a vystřídal Štefku, který měl přezdívku Buldozer. Krkolomná věta, kterou Karel Rožánek ve své reportáži oživil: Buldozera (podle vzoru pán) vystřídá Brusič. Ale tohle děláme všichni: koupit si novýho mobila, dát si panáka… Ten zpravodajský jazyk to jen oživí.
Douška na závěr. Pondělní příloha MFD se jmenuje Ona dnes. Redakční tým důsledně skloňuje, takže čteme např., že jsme se o tom mohli dočíst v Oně dnes. Naprosto agramatický tvar, nelogický, gramaticky nevhodný neb správně má být v Ní dnes. Tahle hra s jazykem mně ale nevadí, naopak. Chápu ji. Mít časopis Ona dnes a pak psát v Ní dnes by mohlo vést k dojmu, že jde o dva časopisy.
Jazyk je v nepřestajném pohybu a jak vidno, hýbe i se zájmeny, o nichž si lingvisti mysleli, že jde o slovní druh, který snad už ani žádné změně podléhat nemůže. Co si o tom myslíte vy, čtenáři předkamerové češtiny?