O slovech a frázích roku už jsem tady psal, šibala a přeběhlíka netřeba představovat. Protože ale každá doba s sebou nese svou oficiální propagandu a k té patří samozřejmě i jazyk, začal jsem se dopiďovávat po floskulích a slovech roků z dob před rokem 1989. Jenže v tom je problém. ČTK totiž uvádí přepisy teprve od roku 1988, takže jsem se musel spokojit s poskytnutými daty a svou historickou pamětí. Nepřekvapím vás asi, když řeknu, že vedou spojení dělnická třída, svazek dělníků a rolníků, imperialistické snahy, budování socializmu aj.
Při té cestě proti proudu času jsem samozřejmě narazil i na spojení Lidové milice a Veřejná bezpečnost. Dost nálezů těchto spojení svědčí o tom, že šlo o ozbrojené složky moci, které vybaveny dostatečným puvoárem, mohly zaútočit proti nepřátelům socialistického státu. Věty, které jsem tam nalezl, pak jako by usvědčovaly hlavně
Veřejnou bezpečnost, že místo toho, aby navozovala u lidí pocit klidu a bezpečí, vyvolávala u nich spíš pocit strachu a úzkosti. Veřejné bezpečnosti jsme se dřív báli. Mimolingvistická otázka: dnes se bojíme koho?
V roce 1983 sestřelili Sověti jihokorejské letadlo. Důležité je to sloveso sestřelili. Oficiální propaganda pro popsání této skutečnosti použila neuvěřitelně důmyslnou větu: zastavení jihokorejského letadla v letu. Zastavení! Chápete to? Našel jsem si to v televizním zpravodajském archivu. Tehdejší moderátor mluvil dokonce o zmizení letadla ze vzdušného prostoru. Kulantně popsaná pravda, co myslíte?!
A jak to vypadá dnes. Na otázku, kterou položili myslím na Frekvenci 1 Jiřímu Paroubkovi: byl jste někdy své ženě nevěrný, bývalý premiér odpověděl:
podívejte, myslím, že ne. Krásná odpověď. Tehdy Paroubek ve vrcholové politice začínal, a nikdo ještě netušil, že podívejte, myslím si budou jeho nejčastější uvozovací slova. Ale přidejme jiný politický slovník. Tak třeba komunikačně velmi úspěšný a zdatný Pavel Bém rád říká: dokážu si představit = takhle by se mi to hodilo a tak by mi to vyhovovalo, vůbec to nevylučuji = plánuji to tak udělat.
A co teprve pak ony pověstné střednědobé horizonty (moclipak roků to je?), dlouhodobé horizonty (kolikpak roků to je?). Co říkáte odpovědi určitě na otázku: myslíte si, že se stihnete sejít? Určitě. Jenže určitě ano? Nebo určitě ne. Nepřivádí vás to někdy v úžas? A nedávno jsem se dozvěděl, že Tesko bude svým zákazníkům komunikovat výhodné nabídky.
Od Veřejné bezpečnosti k šibalům a uprchlíkům - URČITĚ dobrý. Nebo ne? Každá doba má svůj jazyk. Jářku, komunikujte mi své odpovědi na mejl, jo. Je ten současný lepší než ten před rokem 1989? Určitě!
