Česká televize nabídla i letos své volební televizní studio. V něm moderátorka Marcela Augustová prezentoval průběh voleb a volební odhady. Pár dnů po skončení voleb obdržela Česká televize dopis, v němž si Matice slezská stěžovala na chybné označování státního území slezské části naší republiky a taky na to, že Marcela mluvila o Slezanech jako o Moravanech a o Slezsku jako o Moravě.
Jsou Moravané a Slezané taky Češi?
Tenhle dopis jako by volně navazoval na jiné dopisy, které pro změnu přišly od strany, jejíž celý název zněl - pokud se dobře pamatuju - Hnutí samosprávné Moravy a Slezska. To Českou televizi obvinilo rovnou z protiústavnosti a aniž by to doložilo, psalo o nabubřelosti pražského centra, které začalo užívat jakýsi novodobý termín Česko, kterým se podílí na odnárodňování moravského národa. Krátce nato přišel další dopis, tentokrát od Českého svazu ochránců přírody z Brna, kteří nesouhlasili s tím, že řeka Morava pramení v Čechách. K poslednímu dopisu mi nepřísluší vyjadřovat se. Čeština před kamerou opravdu nemůže za to, že pramen řeky Moravy je v Pardubickém kraji, který katastrálně náleží do Čech, a ani to nemůže řešit. Nemůže za to samozřejmě ani Česká televize. Čeština před kamerou ale musí zareagovat na nehorázné nařčení z protiústavnosti a vyjádřit svůj názor ke slovu Česko.
V žádném případě nejde o novotvar. Česko se objevuje už v roce 1777 v příručce Knihy metodní pro učitele českých škol.
Pokud jde o legislativní zakotvení, jednoslovný název pro ČR nebyl v ústavě nikdy v minulosti a není ani teď. Tam je uveden jen název politický. S výjimkou Spojeného království mají v evropské ústavě všechny státy uvedeny svůj jednoslovný název. Všechny až na Českou republiku (a zmíněnou "Anglii”). Protože jde o vrcholný politický dokument, zdálo by se, že je všechno v pořádku. ČR je zde uvedena celým politickým názvem. Omyl. Státy se zde prezentují geografickými názvy, a bylo by tedy daleko vhodnější užívat Česko. To bylo součástí i slova Československo, proti kterému zprvu vystupoval např. i sám Karel Čapek. Samo Česko se nikdy neužívalo příliš, a tak proto tolik nevole, a to zejména moravsko-slezské. Namítá se, že jde o název hanlivý, asociující zejména starším německé Tschechei. To však už v padesátých letech minulého století odmítl lingvista Fr. Trávníček: "Není možné položit rovnítko mezi Tschechei a Česko a vidět v Česko hanlivé slovo jen proto, že Němci užívali hanlivě slova Tschechei. To bychom pak nesměli užívat ani slova Čech, protože Němci i Boehme vyslovovali zhusta s opovržením.”
V roce 1978 se slovo Česko dostává i do Slovníku spisovné češtiny jako slovo naprosto korektní, vhodné a potřebné, fungující bez problémů v sousloví Československo, ne tak už po rozdělení republiky na Česko – Slovensko. Sám Václav Havel mluvil o slimácích na těle, když slyší Česko, a jednoslovný název byl vržen skoro v nemilost. To bylo však nebezpečné, i povstala tedy osvícená a rozumná skupina nadšenců, propagující Česko a v roce 1997 - považte kde! - v Brně - bylo založeno občanské sdružení na podporu názvu Česko. Asymetrie ve větách typu Hrubý domácí produkt Litvy, Maďarska, Polska, Bulharska a České republiky bylo potřeba odstranit a stejně tak bylo nutné upozornit na nevhodnost mísit geografické názvy států s politickým statutárním označením naší země.
Moravě a Slezsku by v případě odmítnutí hrozilo nebezpečí. Spojení Česká republika by bylo opravdu nepatřičné v některých kontextech a Čechy, Morava a Slezsko zase příliš dlouhé. Logicky by se pak začalo říkat jen Čechy, jak se bohužel děje někdy nesprávně i v České televizi, a Morava
a Slezsko by tím samy sebe odsoudily jen k jakémusi lokálnímu regionálnímu územnímu označení jako třeba Chodsko, Kyjevsko, Dúdlebsko. Názvy našich dalších dvou zemí by tak dostaly punc jakési provinčnosti.
Setkáme-li se třeba s titulky Češi se chystají k volbám, Češi
míří do Chorvatska, je třeba je přijmout bez výhrad a protestů. Nejde v žádném případě o nějakou nadřazenost, ale o obecné označení vycházející z krátkého geograficko-politického názvu naší země. Tyhle věty jsou v pořádku, korektní po všech stránkách. Jsou tedy Moravané i Slezané obecně i Češi, opačně to neplatí.
Mluvíme-li však ve výčtu, tzn. že uvádíme Češi a Moravané, je naší povinností připojit i Slezany. Díváme-li se na volební výsledky, jsou to volební výsledky v Česku nebo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a ne jen v Čechách a na Moravě, a neodpustitelné je pak dokonce říct v Čechách. Věta, že v Čechách začal zlínský festival s největším výběrem dětských filmů je nesmyslná, trestuhodná a společensky, politicky i významově nežádoucí. Je jedno, kdo jí řekl, nebyl to ale Čech.
Mezinárodní ekvivalenty pro Česko jsou: angl. Czechia, franc. Tchéquie, něm. Tschechien, špan. Chequia, rus. Čechija - a tak je i kodifikuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Nápis Made in Czech je blbost, nebo znamená vyrobeno v Čechovi; nápis na dresu Czech se překládá jako český, správně má samozřejmě být Czechia. Pokud s mezinárodním užíváním jednoslovného Česka nezačneme my sami, pak těžko chtít, aby s tím začala cizina!
Na závěr připojuju pár perliček - ty vymysleli Češi, Moravané a Slezané, když se měli vyjádřit k tomu, jak by se měla jednoslovně geograficky označovat Česká republika: Slezmorče, Morče, Bomosil (z Bohemia-Moravia-Silesia), Čehúnsko, Pilsnerland, Budvarostan, Havlostan, Václavie,
Vltavia, Smetanie, Masarykov, Závidínov.
My Češi, zejména Pražáci jsme hrdi na svou řeku, na Vltavu. Ti kovaní Pražáci jsou jí dokonce křtěni. Víme však, že tolik krásná Vltava má svůj původ v germánském Waldaha?! Arci hrozné zjištění pro někoho z nás? Takže už radši končím, abych neublížil našemu sebevědomí.
A vy pište, reagujte.
