Blogy a média – několik vět

Nedávno publikovaná studie zpracovaná na Cornellově univerzitě v USA zkoumala dynamiku „zpravodajského cyklu" informačních médií na internetu, a to v průběhu posledních tří měsíců prezidentské kampaně 2008 v USA. Studie zahrnula do výzkumu 1,6 milionu blogů i zpravodajských serverů, počítače při ní zanalyzovaly 90 milionů nejrůznějších článků a příspěvků.

Kromě jiného se zde zjistilo, že naprostá většina zpráv a hlavních zpravodajských témat vzniká v médiích hlavního proudu, a že blogosféra na tuto agendu reaguje v průměru s dvouapůlhodinovým zpožděním. Nenaplňují se tedy prognózy apoštolů Webu 2.0, podle nichž se žurnalistika blogů stane rovnocenným partnerem žurnalistiky provozované profesionálními médii.

Nicméně studie zaznamenala, že existují zpravodajská témata, která putovala směrem opačným, některé zprávy a informace vznikly v blogosféře a později je převzala média hlavního proudu. Tvořily však pouze 3,5 procenta zkoumaného obsahu. Jedním z příkladů byl pohotový přepis televizního rozhovoru, v němž prezidentský kandidát Obama při odpovědi na otázku o potratech kličkoval, a uzavřel ji výrokem, že to nemá v popisu práce, není za to placen (it is above my pay grade). Blogeři tento výrok okamžitě přepsali a rozšířili na webu, a teprve následně si ho všimla velká média. Podobně blogeři upozornili na některé výroky Sarah Palinové dříve než tradiční zpravodajské servery.

Bylo by zajímavé zjistit, zda a jak velké procento agendy českého internetového zpravodajství vzniká v blogosféře. Zatím to vypadá tak, že z českých blogů se do hlavních médií dostávají spíše názory než nějaké nové informace a nová fakta. Příkladem budiž „Óda na manžela“ Petry Paroubkové na blogu Aktuálně.cz, nebo blogerská glosa poslankyně Lucie Talmanové na idnes.cz „Díky agentuře Randák“. I když co do návštěvnosti blog Petry Paroubkové (120 tisíc návštěv) nad blogem Topolánkovy partnerky (13 tisíc návštěv) jasně vítězí, v tištěných médiích jejich citování vyšlo zhruba nastejno, všimly si jich všechny české deníky.

V těchto dnech jsem se setkal na internetu s textem, který mne zaujal nejen kvůli svému názvu, ale také kvůli obsahu, reagujícímu na současné názorové klima v době předvolebních skandálů. Anonymní autor s pseudonymem „Sudetentscheche“ ho nazval „Několik vět 2009“ s jasným odkazem na známou petici z roku 1989. Závěr textu zní: „Nemusíte to podepisovat. Můžete to poslat dál.“

Zmiňuji se o něm nikoli proto, že bych s ním na sto procent souhlasil. Navíc pochází z ne zcela politicky korektního blogu http://www.dfens-cz.com/. Vybral jsem si ho však jako pokusného králíka, na němž se dá sledovat mechanismus šíření informací v prostředí blogosféry a online médií. Blog dfens-cz.com zveřejnil „Několik vět 2009“ 2. srpna (autor ho datuje 27. července) a zatím tady nepřekročil desetitisícovou hranici návštěvnosti. Nicméně o dva dny později, 4. srpna, text převzal na svůj blog na internetových Lidovkách Václav Král. O den později, 5. srpna, Jiří Vaněk text umístil na kolektivní blog nazorne.cz a internetová lavina se dala do pohybu. 6. srpna se text objevil na webové stránce ireporter.cz, která se deklaruje jako „platforma občanské žurnalistiky a svobody slova“. Jak jsem pochopil, ireporter.cz získal text v emailu, který si lidé mezi sebou posílají. Přes uvedené a sledované blogy se odkazy na „Několik vět 2009“ objevily na zpravodajských agregátorech pravednes.cz, aktualnizpravy.cz a zpravy.clanky.jyxo.cz a bylo jen otázkou času, kdy si této proklamace všimne někdo z médií hlavního proudu.

První zareagoval J.X.Doležal z Reflexu v glose „Několik vět o hanebnosti“. Doležala rozčílilo zneužití názvu petice z roku 1989, sáhl však poněkud vedle, když obvinil autora z „falešného drnkání na strunku nostalgie po minulosti dvacet let staré.“ Kdo se pohybuje v prostředí internetových diskusí, dobře ví, že Jiří Vaněk ze Sydney zcela určitě mezi zastánce starých pořádků nepatří. Chápu, že Doležalovi vadí fakt, že autor se nepodepsal. Mně také, protože pokud „Sudetentscheche“ zůstane v anonymitě, nemohu nikdy vyloučit, že jeho text je produktem sofistikované předvolební manipulace.

To však nic nemění na skutečnosti, že „Několik vět 2009“ se rozšiřuje po internetu exponenciálním tempem. Zatímco ve středu vyhledávač Google odpověděl na dotaz „několik vět 2009“ necelými čtyřiceti odkazy posbíranými převážně v diskusních skupinách, v době, kdy sloupek dopisuji, tj. pátek 7.8. odpoledne, těch odkazů je na Googlu už téměř tisíc. Zasloužila se o ně i Doležalova glosa, kterou zachytily některé webové stránky prostřednictvím RSS kanálů.

Stane se z „Několika vět 2009“ populární manifest s dlouhodobějším významem? Nebo zapadne brzy do zapomnění médií stejným způsobem, jako blogy Petry Paroubkové a Lucie Talmanové? Těžko říci. Ani desítky a stovky internetových odkazů nezaručují žádnému textu masovou čtenost, maximálně mu pomohou prodrat se do popředí zájmu vyhledávačů.

Ti, kteří démonizují vliv médií a šíří spiklenecké teorie o mediokracii, zapomínají na to, že v každém komunikačním procesu účinkují nejméně dva partneři - jeden, který sdělení podává, a druhý, který sdělení přijímá. Síla a moc médií není něčím, co existuje samo o sobě. Každý účinek mediálního sdělení významně ovlivňuje celkový komunikační kontext, a tedy i způsob, jakým komunikované sdělení vnímá jeho příjemce. Úvahu na toto téma jsem sepsal už před devíti léty.

Fakt, že manifest „Několik vět 2009“ se poměrně rychle šíří, naznačuje, že jeho obsah víceméně odráží náladu panující ve společnosti, tj. znechucení dosavadními garniturami politiků. Ovšem to ještě nevylučuje možnost, že za měsíc, za dva, si na něj už málokdo vzpomene. Komunikační kontext se za dvacet let neuvěřitelně změnil. Nejen politicky (dnes už nikoho nevzruší, když se proti vládě veřejně protestuje), ale i technologicky (informační hojnost digitálních médií zkracuje zpravodajský cyklus a tím i životnost dané zprávy).

A tak nezbývá než konstatovat starou známou pravdu o tom, že masová komunikace je procesem, jehož účinky jsou stochastické, náhodné, pravděpodobnostní, které tudíž nelze nikdy s přesností předpovědět, protože se na nich podílí příliš mnoho proměnných veličin, které nejsme schopni do našich úvah a hypotéz zahrnout. Zřejmě se to týká i vztahu mezi blogosférou a médii hlavního proudu. Některé věty z blogosféry se možná zapíší do historie médií, jiné upadnou do prachu zapomnění. Které z nich to budou, nevíme.

  • Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/993/99226.jpg
  • Výzva Několik vět autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/959/95870.jpg
  • Jiří X. Doležal autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/303/30218.jpg
  • V obležení novinářů zdroj: www.robertamsterdam.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/475/47402.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...