Podle průzkumu, který Yaleova Univerzita poskytla serveru Politico, nemá označování falešných zpráv na největší sociální síti Facebook takový dopad, jaký se předpokládal. Na vzorku 7500 uživatelů se experti snažili prokázat, že nezávislé ověřování zpráv má jen velmi malý vliv na to, zda bude čtenář textu a titulku zprávě věřit.
Označování fake news na Facebooku nemá na čtenáře vliv, tvrdí studie
Vědci zjistili, že u některých skupin uživatelů – zejména u příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa a dospělých mladších 26 let – se zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že uvěří nepravdivé zprávě.
Dezinformací je totiž obrovský objem a skupiny kontrolorů nestíhají všechny informace adekvátně ověřovat. Problematické pak je, že upozornění na podezřelý původ se vyskytuje pouze u některých zpráv. To způsobilo, že právě skupiny Trumpových příznivců a mladých lidí jsou náchylnější věřit jakémukoliv článku, který označení tagem „fake news“ postrádá. Bez ohledu na to, ať už je ověřen, nebo ne.
Mezi respondenty se jako nejzranitelnější skupina ukázali mladí lidé mezi 18 a 26 lety. Při hodnocení zpráv, které postrádaly označení coby fake news, poznalo pravdivou informaci pouze 57 procent mladých. Právě ti jsou při získávání informací nejvíce orientováni na sociální sítě.
Podle spoluautora studie Davida Randa bude mít nespolehlivé označování falešných zpráv na tuto skupinu velký dopad. Domnívá se, že výsledky mohou souviset s tím, že mezi mladými lidmi obecně klesá důvěra v média.
Facebook se brání
Spoluautor studie David Rand používání tagů „fake news“ zpochybňuje. Otázkou podle něj je, zda je na základě výsledků celého výzkumu vůbec správné používat označování zpráv jako falešných.
Samotná sociální síť výzkum zpochybňuje s tím, že nebyl prováděn pouze s každodenními uživateli Facebooku, ale jako internetový průzkum. Rand připustil, že výběr respondentů sice mohl výsledky ovlivnit, argumentuje ale tím, že i tak jsou oslovení lidé reprezentativním vzorkem.
Šíření falešných zpráv na sociálních médiích – včetně smyšlených příběhů zaměřených na diskreditování politických kandidátů – vyvolalo v průběhu prezidentské kampaně v roce 2016 značné obavy. Sociální média a sítě se tím představily jako mocný nový nástroj pro šíření dezinformací, který může narušit politický diskurs a dokonce vyvolat násilí v reálném světě.
Facebook zpřísňuje pravidla pro zadávání reklamy
Provozovatel sociální sítě Facebook v reakci reaguje na kritiku, že nechává až příliš snadno vydělat dodavatelům falešných zpráv a senzacechtivých titulků, zpřísňuje pravidla pro zadávání reklamy na svých webových stránkách.
Jak na svém blogu uvedla viceprezidentka pro globální marketing Carolyn Eversonová, největší sociální síť světa zavádí s okamžitou platností nové standardy, které jasněji definují, kdo může na Facebooku reklamu zadávat a s jakým obsahem.
Facebook
Podle agentury Reuters, která měla možnost do pravidel nahlédnout, tvůrci obsahu a vydavatelé budou muset dodržovat takzvané standardy komunity, jejichž cílem je zajistit, aby obsah byl autentický, nebyl urážlivý a byl v souladu s instrukcemi společnosti Facebook.
S principy sítě je neslučitelné vydávat dezinformace a nepravdivé zprávy, obsah s násilným, sexuálním nebo jiným nevhodným zaměřením, stejně jako zobrazovat smrt, ponížení nebo oběti tragických událostí.
Na internetové reklamě se Facebook spolu s Googlem podílí zhruba dvěma pětinami. Společnost má dvě miliardy aktivních uživatelů. Facebook je už delší dobu terčem kritiky jak kvůli nenávistným projevům, které přes svou síť zprostředkovává, tak kvůli shromažďování osobních údajů. Německo v červnu schválilo zákon umožňující pokutovat sociální sítě částkou až 50 milionů eur (1,3 miliardy korun), pokud nebudou odstraňovat nenávistné komentáře bezprostředně po jejich zveřejnění.
Španělsko tento týden společnosti Facebook vyměřilo pokutu 1,2 milionu eur (31,3 milionu korun) za to, že sbírá údaje o svých uživatelích bez jejich řádného souhlasu a aniž by je jednoznačně informovala, jak budou tato data použita.