Do Rady ČRo míří také někdejší mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková

Praha - Sněmovní volební výbor obdržel k 1. říjnu celkem 16 návrhů na kandidáty na čtyři volná místa v Radě Českého rozhlasu. Současně dorazily čtyři návrhy na jedno volné místo v Radě České televize. Údaje poskytl volební výbor. Proti původním informacím serveru Česká média se seznam kandidátů do rozhlasové rady rozrostl o někdejší mluvčí ČSSD Lucii Orgoníkovou. Výbor nyní posoudí, zda všechny návrhy obsahují požadované náležitosti, poté by se měli všichni kandidáti poslancům představit. Výbor pak návrh zredukuje tak, aby na jedno volné místo připadli tři kandidáti, takže do rozhlasové rady by jich zůstalo 12 a do televizní rady jen tři.

Do rozhlasové rady kandiduje například bývalá poslankyně ČSSD Lenka Mazuchová, ředitel Národní knihovny a bývalý člen rady Pavel Hazuka i bývalý předseda této rady Jiří Florian. Do televizní rady mimo jiné navrhlo občanské sdružení Česko-estonský klub Praha bývalého poslance ODS Václava Nájemníka a Zeměpisné sdružení Brno bývalého člena této rady Dobromila Dvořáka.

Rada ČT má 15 členů, voleni jsou na šest let, každé dva roky se obmění třetina členů. Do náplně její činnosti patří například jmenování a odvolávání generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize, dále schvaluje rozpočet a závěrečný účet ČT, který předkládá sněmovně. Obdobné funkce zastává i Rada ČRo, která je devítičlenná; funkční období jejích členů je šest let, přičemž po dvou letech se vždy jedna třetina jejích členů vymění.

Neúplnost Rady ČRo znemožňuje jmenování nového generálního ředitele rozhlasu, protože k jeho zvolení je třeba hlasů alespoň šesti radních. Rada jich má nyní jen pět. Po Richardu Medkovi, který ke konci února odstoupil z funkce šéfa veřejnoprávní stanice ze zdravotních důvodů, tak nyní ČRo prozatímně vede Peter Duhan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 4. června

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 3. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 3. června 2026.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...