Česky poprvé vyšlo dílo ruské básnířky Anny Barkovové, která strávila přes dvacet let života v sovětském gulagu. Výbor Osm hlav šílenství pokřtila zpěvačka a herečka Aneta Langerová, který zároveň ztvárnila básnířku ve stejnojmenném filmu.
Verše z gulagu: Aneta Langerová hraje ruskou básnířku
Zpěvačka Aneta Langerová v pondělí v pražském knihkupectví Academia pokřtila české vydání textů ruské básnířky Anny Barkovové. Výbor z díla s názvem Osm hlav šílenství představili překladatelé Radka Rubilina a Jakub Šedivý. Přítomna byla také režisérka a scenáristka Marta Nováková, která o Barkovové natáčí film.
Ve filmu básnířku ztvární právě Langerová. „Film je před skončením natáčení. Díky lidem, kteří finančně podpořili projekt a jeho tvůrce, se bude v červnu dokončovat. Poté začne náročná postprodukce,“ uvedla Langerová.
GALERIE
Aneta Langerová ve filmu Osm hlav šílenství zdroj: 8Heads Productions
Dílo Barkovové, která strávila přes dvacet let života v sovětských lágrech a ve vyhnanství, vychází česky poprvé. Kniha obsahuje poezii, prózu, deníky a korespondenci ruské spisovatelky, která byla za svou tvorbu třikrát uvězněna, naposledy v roce 1956. „Jedná se o jednu z postav ruské literatury, jejíž jméno mělo být zapomenuto. Básně a korespondence pocházejí ze složek KGB,“ uvedla Radka Rubilina.
Přečtěte si ukázku z knihy:
Spisovatelská dráha Barkovové (1901 až 1976) se zpočátku vyvíjela slibně. Už v roce 1922 vyšla její první básnická sbírka Žena s předmluvou lidového komisaře pro vzdělání Anatolije Lunačarského, který jí také zajistil práci v moskevské Pravdě a ubytování v Kremlu. Kvůli kritice panského života kremelské smetánky však záhy upadla v nemilost a od konce dvacátých let psala o hladomoru, zatýkání a strachu.
Křest prvního českého vydání díla Anny Barkovové Osm hlav šílenství, zleva překladatelé Jakub Šedivý a Radka Rubilina, zpěvačka a herečka Aneta Langerová a režisérka filmu Osm hlav šílenství Marta Nováková
Pozdější poezie psaná v lágru a ve vyhnanství nabývá niternější podoby. V próze, psané především ve vyhnanství, zachycuje podstatu zla, diskutuje se svými postavami o smyslu existence a zobrazuje jejich vykořeněnost a nesvobodu. Její texty vyjadřují naprostou nedůvěru k jakýmkoliv ideologiím a patosu.
Poprvé Annu Barkovovou zatkli v roce 1934. Hrůzy trojího zatčení, lágrů a dvou vyhnanství trvaly v jejím případě celých 31 let: při prvním nástupu do vězení jí bylo třiatřicet, dveře posledního pracovního tábora se za ní zavřely ve čtyřiašedesáti. V pracovních táborech bylo zakázáno psát, mnoho textů vznikalo ve vyhnanství.
Texty z ruského originálu Anna Barkova: …Věčno ně ta, vydaného nakladatelstvím Fond Sergeja Dubova v Moskvě v roce 2002, vybrala Radka Rubilina, pro nakladatelství Prostor je přeložila s Jakubem Šedivým, 264 stran.