V pražském Veletržním paláci se usídlili Umělci a proroci. Nový výstava Národní galerie představuje víc než 350 exponátů a dokumentačního materiálu z let 1872 až 1972, kterými mapuje umělecké dění v německy mluvící Evropě sedmdesátých let 19. století. Umělci a samozvaní proroci byli tehdy nejen oponenty tradičního náboženství, ale i sociálními revolucionáři usilujícími o změnu životního stylu. Svým snažením tak zásadně ovlivnili vývoj moderního evropského umění.
Expozice se v lehce upravené podobě ukázala ve Frankfurtu nad Mohanem, ta pražská verze do svých plánů ale započítává také české umělce.
„Bohužel jsme ale nezískali některé exponáty. Šlo zejména o práce na papíře, kde se dodržuje tříměsíční doba na vystavení. Naopak jsme získali jiné exponáty, mezi něž patří například pastel Meditace Františka Kupky z Galerie výtvarného umění v Ostravě a zcela nově je prezentován krásný autoportrét Egona Schieleho,“ prohlásila kurátorka Veronika Hulíková.
Tvorba tehdejších uznávaných výtvarníků je poprvé vystavena ve společensko-historickém kontextu, především v propojení s proroky, kteří podstatným způsobem ovlivnili uměleckou tvorbu. Zastoupeni jsou Johanness Baader, Joseph Beuys, Fidus (Hugo Höppener), Friedensreich Hundertwasser, Jörg Immendorff, František Kupka, Egon Schiele, Friedrich Schröder-Sonnenstern a Heinrich Vogeler.
Náboženská oponentura a sociální revoluce patřily k tématům tehdejších charismatických osobností. Usilovaly o to, aby se společnost změnila a naučila se řešit osobní i společenské problémy. Osobnosti, jako třeba Karl Wilhelm Diefenbach a Gusto Gräser, propagující soulad s přírodou, upadly postupně v zapomnění, ale za svého života byly velmi populární. Prvním německý umělcem - prorokem se v roce 1882 stal malíř a průkopník vegetariánství Diefenbach, který ovlivnil pozdější pařížskou tvorbu Kupky.
O co všechno se myslitelé zasloužili, se návštěvníci mohou přesvědčit do 18. října.
