Praha - V pražské galerii Trafačka odstartoval unikátní výstavní projekt. Mladí výtvarníci zde po svém ztvárnili básně českého undergroundu z doby před rokem 1989. Výsledkem jsou sochy, videa i klasické malby. Papírový hlavy představují názory a náhledy současné generace na životní pocity umělců tvořících v nelehké době a pokouší se nalézt témata, která obě skupiny, starší i mladší, spojují, i rozdělují. Prostředkem ke generačnímu propojení se staly dvě odlišné formy uměleckého vyjádření – básnická tvorba a výtvarné umění. Texty undergroundových básníků Egona Bondyho, Petra Lampla, Milana Kocha, Pavla Zajíčka, Věry Jirousové a dalších posloužily jako inspirace umělcům do 35 let, kteří je výtvarně zpracovali.
Epigram z Labutích písní Ivana Magora Jirouse, které vznikaly ve valdickém vězení, promítl výtvarník Jan Šimánek jako rytinu do zdi. „Nechal jsem se inspirovat tady tím prostorem, který trochu připomíná vězeňské prostředí, tady ty kóje trochu připomínají cely,“ vysvětluje mladý umělec Jan Šimánek. „Líbí se mi to jako výtvarný projev, autentické to samozřejmě není, protože ve Valdicích se nedalo psát ani na papír, kdyby to u vás našli, tak bylo zle, natož rýt po zdi,“ chválí autora Jirous.
Nejmladšímu z výtvarníků je 16, nejstaršímu 35. Do výtvarných objektů přetavili texty Egona Bondyho, Pavla Zajíčka nebo Roberta Wittmanna. „Nás zajímal ten kontrast, jak zpracují ta svoje díla v kontrastu s tou dobou minulou, kterou nemohli zažít,“ tvrdí kurátorka výstavy Terezie Honsová.
Publicista a autor koncepce Josef Rauvolf:
„Těmto textům je společná existenciální tematika a důraz na zcela svobodné nahlížení životní reality, přičemž název výstavy přímo odkazuje ke kořenům tvorby skupiny Plastic People of the Universe, jež byla vždy úzce svázána s tím nejlepším, co přinášela naše soudobá poesie. Plastici totiž důsledně zhudebňovali básně domácích autorů, a ať již se jednalo o autory přímo zakazované a pronásledované, či sice nezakázané, ale také nepovolené, vždy měli něco společného: Pohled na okolní svět “reálného socialismu„, který jim často připadal jako jedno velké panoptikum, v němž různí paňácové hrají své podivné hry. Přitom lepší vyjádření tohoto pocitu, než najdeme v názvu Wernischovy básně Papírový hlavy, bychom asi těžko hledali.“
Na výstavě představí svá díla Michal Cimala, Michal Cáb, Veronika Daňhelová, Adéla Doušová, Karolína Heřmánková, Markéta Hlinovská, Anna Hulačová, Matěj Hájek, Jakub Janovský, Tomáš Kofroň, Markéta Korečková, David Landa, Silvie Milková, Jakub Musil, Marko Pajič, Magdaléna Peševa, Pavel Tichoň, Jan Wolfchen Vlček, Kateřina Zemene a Katka Zochová. Terezie Honsová doplňuje: „Technika uměleckých děl nebyla blíže specifikována, oslovila jsem umělce pracující s odlišnými médii. Výstava tak bude zajímavá variabilitou a osobitostí výsledných děl z okruhu malby, fotografie a konceptu, naleznete na ní také objekty a videoinstalace“.
Organizátoři – občanské sdružení Inter-Art - věnovali výstavu tragicky zemřelému básníkovi Milanu Kochovi a jeho ženě Mirce. V Trafačce budou díla k vidění do 3. listopadu, druhá část výstavy v nedaleké galerii Decada až do 10. 11.
