V Moskvě začal veletrh intelektuální literatury, s českou účastí

Moskva - Za velkého zájmu čtenářské veřejnosti začal dnes v ruské metropoli Mezinárodní veletrh intelektuální literatury Non-fiction. Kromě běžné produkce jsou k vidění i zajímavosti jako např. dopis ruského vojevůdce Alexandra Suvorova z alpského tažení v roce 1806, knížečky od cara Alexandra II. účastníkům honu a mnohé jiné. Na letošním 10. ročníku má Česko poprvé svůj vlastní stánek.

V předchozích letech českou literaturu reprezentovaly jen překlady českých autorů v ruských nakladatelstvích. Letos Česko zastupuje 15 nakladatelství s nabídkou překladů děl české literatury, současnou českou poezií a beletrií, tvorbou pro děti a mládež, knihami o Praze, o umění, fotografické literatury, kartografie, produkce univerzitních vydavatelství, jakož i dílo Milana Kundery.

„Je důležité, že tu jsme, protože jsme sem nejezdili a Rusové nás postrádali. Je tu mnoho vynikajících bohemistů, kteří překládají z češtiny do ruštiny, a samozřejmě mají zájem vědět, co se děje na české scéně,“ řekla Dana Kalinová ze společnosti Svazu českých knihkupců a nakladatelů Svět knihy.

Předpokládá, že expozice se na odbytu českých knih v Rusku zřejmě bezprostředně neprojeví, to je spíš dlouhodobá záležitost. Ale okamžitě se může projevit zájem o určité tituly. I proto se doprovodného literárního programu v Moskvě účastní Tereza Boučková a Arnošt Goldflam.

Pokud jde o expozici děl Milana Kundery, zdržela se Kalinová odhadu, nakolik může zájem ruských čtenářů ovlivnit nedávné nařčení spisovatele z údajného udavačství. Kundera je však v Rusku hojně překládán, a proto je vystavován. „Můžu říci jen osobní názor - vždy jsem měla jeho knihy ráda. To, co není ani potvrzeno, nemůže zkazit můj dojem z toho, co vytvořil,“ řekla.

Veletrh Non-fiction začínal před deseti lety, v roce ruského finančního krachu, skromně, nabídkou 40 nezávislých vydavatelství výlučně z Ruska. Letošního 10. ročníku se účastní 265 vystavovatelů z 21 zemí a množství doprovodných akcí se koná na desítkách míst po celé metropoli. O významu akce mimo jiné svědčí, že na veletrhu osobně své sebrané spisy představí první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov.

Vasilij Byčkov, organizátor veletrhu:

„Za deset let se v Rusku vystřídali čtyři ministři kultury, tři prezidenti, cena ropy spadla ze 150 na 45 dolarů, ale přečkali jsme vše. Vypukla sice krize, ale knihy mají své zvláštnosti.“

Nicméně veletrh provázejí i kritické poznámky tisku, že se z čistě knižní události přeměnil ve společenský fenomén, příliš se otevřel širokému vkusu a ztrácí tak svůj intelektuální charakter. Veletrh potrvá do neděle 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...