Praha - Skupina umělců a teoretiků umění podala stížnost na postup ministerstva kultury při posuzování památkové ochrany hotelu Praha. Nesouhlasí se záměrem nového majitele, finanční skupiny PPF Petra Kellnera, která chce výraznou stavbu zbourat. Umělci míní, že ministerstvo mělo bourání zabránit, ale naopak mu napomohlo. Navzdory podanému návrhu totiž vůbec nezahájilo řízení o prohlášení hotelu za kulturní památku.
Hotel koupila finanční skupina PPF, která v červnu oznámila, že na jeho místě bude veřejnosti nepřístupný park školy Open Gate. Od té doby se konalo několik protestních akcí a odborná veřejnost se vyslovila pro zachování hotelu. Ministerstvo dostalo návrh k prohlášení hotelu za památku letos v únoru. V červnu pak oznámilo, že řízení ani nezahájí. Vlastník vzápětí ohlásil, že dům zboří a na jeho místě postaví školu.
Ve stylu organické architektury
Osobnosti jako M. C. Putna, Kurt Gebauer, Adam Gebrian, Milena Bartlová a další vyjádřily nesouhlas s plánovanou demolicí a se způsobem, jakým PPF vyklidila interiéry budovy. Pavel Karous, jeden z navrhovatelů hotelu na kulturní památku, uvádí: „Architektura hotelu Praha je naprosto výjimečná. Kopíruje vrstevnice svahu, svým tvarem reaguje na terén. Stavby, které by takto ctily prostor, se u nás kromě srovnatelně odvážného televizního vysílače Ještěd téměř nevyskytují. Především jižní strana hotelu je ve stylu takzvané organické architektury, čímž autoři předčili o desetiletí například světově uznávaného architekta Jana Kaplického.“
Autoři stížnosti mají zato, že hotel měl být ministerstvem kultury prohlášen za památku a tím ochráněn před zničením. Stížnost proti údajné nečinnosti ministerstva podepsalo 150 lidí. Proti demolici hotelu Praha se postavila iniciativa Vekslák bourá Prahu.
Ministr kultury Jiří Balvín v Interview ČT24 řekl, že situaci kolem hotelu Praha nebude řešit. Případ považuje za uzavřenou věc. Ministerstvo kultury podle něj po konzultacích s odborníky došlo k závěru, že nejde o kulturní památku.
Jiří Balvín, ministr kultury:
„Chci reagovat na tu výtku, že ministerstvo kultury nekonalo, protože konalo. Jestliže ministerstvo po konzultaci se všemi odbornými složkami dospěje k názoru, že se nejedná o kulturní památku, tak to je trošku něco jiného, než když se argumentuje, že na základě nekonání ministerstva kultury dochází k demolici stavby.“
Ministerstvo šetřilo práva vlastníka
Zda mohlo ministerstvo jednat rychleji, je podle ředitele odboru památkové péče Jiřího Vajčnera jen hypotetické: „Nebyla tam nečinnost, ve spise je spousta důkazů a stanovisek, která jsme si vyžádali. Ty čtyři měsíce byly vyplněny činností a získáváním důkazů o tom, zda ta věc hodnotu může mít, nebo nemusí,“ říká Vajčner.
Na dotaz, zda důkazy nemohly být shromažďovány už v rámci zahájeného řízení, uvedl, že ministerstvo musí šetřit práva vlastníka nemovitosti. „Pokud je podezření, že by to řízení bylo neekonomické, tedy že bychom vlastníka k něčemu zavázali a nebyli přesvědčeni o tom, že tam ta hodnota je, postupovali bychom chybně,“ tvrdí Vajčner.
Autoři návrhu podle Vajčnera pouze chtěli oddálit demolici: „Ale to je otázka stavebního orgánu. Oni využívají tento nástroj poněkud nekorektně. Není to proto, že jsou stoprocentně přesvědčeni, že má hotel památkovou hodnotu, ale jak sami uvádějí, reagovali až na to, že bývalý vlastník oznámil, že chce objekt demolovat.“
Hotel vyklizen, zařízení rozprodáno
Protože celé měsíce ministerstvo nezahájilo příslušné správní řízení, počátkem června bývalý majitel hotel vyklidil a zařízení hotelu rozprodal. V době, kdy byl podnět podáván, byla stavba ještě téměř v nedotčeném stavu. Autoři návrhu tehdy uváděli, že se uvnitř nachází řada uměleckých děl a hotel reprezentuje unikátní komplexní umělecké dílo. „Smysl zahájení řízení spočívá právě v tom, aby vlastník nemohl s objektem až do rozhodnutí nakládat, zejména provádět nevratné kroky,“ připomínají odborníci.
Národní památkový ústav ve svém posudku z dubna vyzdvihl architektonické i umělecké kvality hotelu. Pracovníci odboru památkové péče pražského magistrátu hotel ohledali až poté, co byl mobiliář odvezen. Ve svém stanovisku pak konstatovali, že hotel je kvalitní modernistickou stavbou. Rozměry se však prý vymyká dané části Dejvic a nelze ji „jednoznačně a bezvýhradně hodnotit jako architektonicko-urbanistický přínos své doby“.
Podle historika architektury Zdeňka Lukeše budova nesplňuje charakter kulturní památky: „Mně osobně je jedno, jestli ten hotel bude zbourán, nebo nebude. Považuji ho za průměrnou stavbu. Víc mi vadí ten urbanismus, protože ta budova je umístěna mezi rodinnými domy na Hanspaulce, je to monstrum mezi drobnou architekturou,“ uvedl již dříve Lukeš.
