Po třech staletích je konečně možné si poslechnout, jak zní Svatoxaverská mše Jana Dismase Zelenky. Stěžejní dílo českého barokního autora zrekonstruoval soubor Collegium 1704, který Zelenkovy skladby postupně znovu objevuje, a po koncertním uvedení ji také vydal jako nahrávku.
„To jsem já, tohle umím.“ Collegium 1704 rekonstruovalo Zelenkovu mši
Rozhovor s Václavem Luksem z Collegia 1704 (zdroj: ČT24)
O Svatoxaverské mši (Missa Divi Xaverii) muzikologové sice věděli, ale nikdo ji od Zelenkových dob neslyšel. Její poškozený rukopis ukrýval drážďanský archiv, skladbu bylo třeba ale nejprve rekonstruovat.
„Nelze si představovat, že by se zachoval jen fragment. Rekonstruovali jsme zhruba pět procent díla, bez nich se ale ono dílo uvést nedá. Zásadní bylo, že se podařilo objevit v Berlíně dobové opisy zkrácené verze této mše a srovnávací metodou pak dílo rekonstruovat,“ popisuje mravenčí práci umělecký vedoucí Collegia 1704 Václav Luks.
Jiná doba, jiný kontext, stejný účinek
Mši složil Zelenka na podzim roku 1729 a podle Lukse si na ní dal zvláště záležet, protože se jejím prostřednictvím ucházel o místo drážďanského kapelníka. „Toto dílo lze chápat jako jeho jistou vizitku pro zaměstnavatele, aby ukázal: to jsem já, tohle umím,“ domnívá se Luks.
Místo nakonec nedostal, zůstala ale po něm jedna z jeho největších partitur. „Jde o slavnostní mši s leskem slavnostních trumpet, tympánů, s jedním z největších obsazení, jaké Zelenka kdy využil,“ upozornil Luks. „Nesmrtelnost hudby spočívá v tom, že funguje i mimo dobový kontext, mimo situaci, pro kterou byla psána,“ obstojí podle něj Svatoxaverská mše i přesto, že je uváděna koncertně, a ne jako součást liturgie, jak byla původně zamýšlena. Dokonce snese srovnání s díly jiných významných barokních autorů, například Bachovou Mší h moll.
Na albu Zelenkovu Svatoxaverskou mši doplňuje ještě Litanie svatého Xaveria.