Neuvěřitelné aktivity Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT v Praze nás v divokém tempu zavalují řadou vzorně vypravených publikací, dokumentujících přebohatou četnost významných technicko-architektonických industriálních památek na našem území. Publikace, velmi často regionálně rozdělené, přinášejí snímky, nákresy, popisy a odborné komentáře stovek ještě nedávno funkčních průmyslových objektů, vodáren, skladů, nádraží, administrativních budov. Povětšinou jsme jimi okouzleni, dokládají vyspělou technickou a hlavně architektonickou úroveň v této oblasti, převážně od druhé poloviny devatenáctého století do poloviny století dvacátého.
Přesto však to není listování a čtení zábavné – naprostá většina těchto staveb, které by mohly sloužit novým účelům, častokrát bez velkých investičních nákladů, je odsouzena k záhubě. Nenacházejí se investoři, kteří by objekty použili, opravili, zainvestovali, i když velmi často jde o stavby unikátní.
I proto je zapotřebí vítat každý pokus či každou úspěšně dokončenou realizaci potleskem, uznáním, nebo alespoň informační podporou.
Jeden z příkladů se patrně podaří představit v roce 2015 v Plzni, v rámci jejího fungování v evropském projektu Město kultury. Plzeň tento titul získala na základě slušně vedené a zajímavě koncipované soutěže. Protože však jsme přece jen lidé zdejší, nemusíme plně důvěřovat naplánovaným finančním tokům, ať už u nás nebo v rámci evropského společenství. Přáli bychom Plzni samozřejmě vyprojektované nové komorní divadlo či potřebnou městskou galerii. Projekty jsou schváleny, peníze snad také, město oba subjekty potřebuje i ke svému běžnému kulturnímu životu. Budoucí třetici zajímavých kulturních projektů však doplňuje jeden, který by měl být investičně nejméně náročným, a přitom by se zde doslova zabily dvě mouchy jednou ranou. Přibylo by totiž velké kulturní centrum a zachránil by se komplex budov, pro které právě teď není na obzoru jiné smysluplné využití.
- 4x4 Cultural Factory / schéma zdroj: Studio Helika
- 4x4 Cultural Factory / schéma zdroj: Studio Helika
Jedná se o projekt 4x4 Cultural factory, umístěný v komplexu bývalého pivovaru Světovar na okraji příjemné plzeňské obytné čtvrti Slovany. Ten byl založen jako poslední ze čtyř známých plzeňských pivovarů na konci roku 1910. Při jeho založení symbolicky nebyl použit německý kapitál, který znamenal jinak poměrně důležitou položku dynamického rozvoje Plzně před první světovou válkou. Bohužel však stavba probíhala těsně před oním světovým konfliktem, a tak i když již v roce 1913 se značka Světovar dobře chytila například na americkém trhu, byla produkce z tohoto tehdy nejmodernějšího závodu v tehdejším Rakousku-Uhersku limitována nedostatkem pracovních sil a kvalitních surovin. Výstavba nijak zvlášť nestoupala ani po válce, a tak v roce 1928 došlo ke spojení čtyř pivovarů (Gambrinus + Světovar + Starý Plzenec + Stenovice) ve firmu Plzeňské akciové pivovary. Obchodní neúspěch vedl k postupnému zastavování výroby, přesouvání výrobních zařízení do jiných poboček a v roce 1933 ke konečnému zastavení produkce. Areál posléze, po roce 1941, si pronajala plzeňská Škodovka a spolu s armádou jej používala ještě dlouho po válce. Nakonec se staly prostory pivovaru Světovar vojenským prostorem.
Nyní se počítá s tím, že by převážná část uvolněných prostor začala sloužit jako zajímavé kulturní fórum, obsahující koncertní a výstavní sály, provozní budovy, kancelářské plochy, společenské prostory, depozitáře, ateliéry, rezidenční byty, archivy, nájemní prostory nejrůznějších spolků či občanských aktivit a podobně, zpočátku však právě onomu projektu Plzeň, město kultury 2015. Projekt však není dedikován jen citovaným cílům – manažeři předpokládají, že prostory kanceláří budou zčásti využívány jako první plzeňský HUB (společně sdílené kancelářské plochy pro jakékoliv krátkodobě i dlouhodobě vstoupivší zájemce) a sály bývalého provozu, lahváren a podobně pak jako volně pronajímatelné kulturní prostory.
- 4x4 Cultural Factory / schéma zdroj: Studio Helika
- 4x4 Cultural Factory / schéma zdroj: Studio Helika
Projekt, který zpracovalo architektonické studio Helika, decentně upravuje původní pivovarské části s ohledem na architektonický a technologický detail, dobově podmíněný, a přistavuje (či srozumitelněji připojuje) pouze zajímavou vstupní komunikační a společenskou část, která umocňuje nejen kapacity budoucího provozu, ale podtrhává ono industriální kouzlo celého areálu.
Organizátorům bychom měli držet palce – na obzoru u nás žádný jiný takto rozsáhlý a užitečný projekt s nadějí na dokončení a využití neexistuje.
