Státní cena za literaturu na krásné modré Dřevnici

Praha - Laureátem letošní Státní ceny za literaturu se stal spisovatel Antonín Bajaja. Ocenění si vysloužil za román Na krásné modré Dřevnici. Za celoživotní dílo obdržel dnes večer Státní cenu za překladatelské dílo sinolog Oldřich Král. Ministerstvo kultury udělilo rovněž ceny za divadlo Karlu Krausovi, za hudbu Iljovi Hurníkovi, za výtvarné umění Františku Skálovi a za architekturu Aleně Šrámkové. Ceny, které se udělují u příležitosti státního svátku 28. října, předá šesti laureátům ministr kultury Jiří Besser. Záznam večera uvede Česká televize 30. října ve 20:00 na ČT2, zhlédnout ho bude možné následně i v archivu iVysílání.

Státní cena za literaturu / Antonín BAJAJA se narodil v roce 1942 ve Zlíně. Od 90. let působil jako novinář, vedl také semináře tvůrčího psaní na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Za romaneto Zvlčení, které je paralelním příběhem lidí a vlčí smečky a odehrává se v horách na Valašsku, byl v roce 2004 oceněn Magnesií Literou. Na stejné ocenění byl nominován i za knihu, která mu letos přinesla státní cenu. Dílem Na krásné modré Dřevnici si vysloužil i nominaci na Cenu Josefa Škvoreckého.

Texty v románu začaly vznikat v šedesátých letech minulého století a původně nebyly určeny k publikaci. Nakladatelství Host o knize píše: Konec starých časů ve Zlíně. I tak by se mohl jmenovat nový román A. Bajaji. Nebo také moravský Amarcord — vzpomínání na dětství, těsně po válce. (…) To dětství mohlo být i šťastné, kdyby nespadla železná opona. (… ) A právě postupný rozpad všeho dřívějšího a vyhasínání naděje na převrat — to je leitmotiv Bajajovy knihy.

Vyjádření Zena Kaprála, člena poroty

„Kniha Na krásné modré Dřevnici je výsostným svědectvím o druhé polovině minulého století v Československu, je kaleidoskopem s barevnými sklíčky v neustálém pohybu před přimhouřeným okem vypravěče, dospělého dítěte.“

Státní cena za překladatelské dílo / Oldřich KRÁL (80) je asi nejvýznamnější současný český sinolog. Překládá čínskou prózu i poezii, zabývá se i východní filozofií a uměním. Přeložil i stěžejní staročínský román Sen v červeném domě, na díle o patnáctistech stranách pracoval 15 let. Po roce 1989 vedl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Ústav Dálného východu. "Porota byla naprosto jednomyslná, Král je nejvýraznější osobností současné české sinologie, za ta léta přeložil vynikajícím způsobem obrovské množství věcí," uvedl za překladatelskou porotu Jiří Hanuš.

Cena MK za přínos v oblasti divadla / dramaturg, esejista a překladatel Karel KRAUS (90) po válce působil krátce jako dramaturg Divadla na Vinohradech, v letech 1956-1961, kdy činohru vedl Otomar Krejča, pak zastával stejnou pozici i v Národním divadle. S Krejčou poté zakládali slavné Divadlo za branou, kam se vrátil na pět let po jeho obnovení po roce 1989. Podepsal Chartu 77, od roku 1986 redigoval samizdatovou revue O divadle.

Cena MK za přínos v oblasti hudby / Bohaté skladatelské dílo Ilji HURNÍKA (87) čítá opery, balety či symfonické skladby. Jako výborný klavírista zkomponoval i řadu skladeb pro tento nástroj. Vyzdvihována je také jeho pedagogická činnost.

Cena MK za přínos v oblasti výtvarného umění / Kreativita Františka SKÁLY (84) jde napříč malířstvím, sochařstvím, fotografií i hudební produkcí, podle toho, co ho zrovna inspiruje. Hlavním motorem jeho práce je přimět lidi přemýšlet jinak, než jsou zvyklí. Jeden ze zakladatelů skupiny Tvrdohlaví často tvoří z nalezeného, z jeho objektů je pak cítit tajemství i zvláštní kouzlo.

Cena MK za přínos v oblasti architektury / Alena ŠRÁMKOVÁ (81) patří k nevýraznějším osobnostem české architektury. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých počinů, které charakterizuje hlavně střídmost až minimalismus. Mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala hlavního nádraží.