Praha – Cyklus Velikáni filmu si tento týden připomene velikána z těch největších, Stevena Spielberga. V pondělí 9. dubna uvidí diváci ČT2 od 21 hodin jeden z nejslavnějších sci-fi filmů všech dob Blízká setkání třetího druhu, který režisér natočil podle vlastního scénáře. Spielberg přiznal, že byl film částečně inspirován jeho zážitkem z dětství, kdy byl jako malý bez varování vhozen rodiči do auta a odvezen za město k velké skupině lidí, která sledovala úžasnou sprchu meteoritů. Byl tím fascinován. Film měl rozpočet 18 mil. dolarů, což nebyl nijak přehnaný rozpočet ve své době, a stal se jedním z nejvýdělečnějších filmů 70. let.
Spielbergova „Blízká setkání“ jsou filmem zásadním
Jedním z hrdinů příběhu je obyčejný Američan Roy Neary, jenž spatří tajemná světla na noční obloze. Podobná světla se objevují i nad dalšími oblastmi Země a na jiných místech se zase nevysvětlitelným způsobem „ztrácí“ elektrická energie. Uprostřed pouště jsou nalezeny bombardéry pohřešované od roku 1945. A nikdo nedokáže vysvětlit, jak se právě sem dostaly. Těch podivných záhad je najednou až neuvěřitelně mnoho. Probouzejí v lidech pochopitelné obavy a strach, stejně jako je přitahují svou tajemností.
Ukázka z filmu Blízká setkání třetího druhu (zdroj: ČT24)
Spielbergův divácky úspěšný snímek dělá jedinečným jeho vizuální stránka, mistrovská práce režie i odborníků na speciální efekty, které společně s dokonale namíchaným tajemnem a pocity jakéhosi údivu prostupují celý děj. Natáčení projektu předcházela náročná příprava, na níž se podílel například vynikající astronom, ředitel výzkumu UFO v Illinois, prof. Allen Hynek. Speciální efekty připravil Douglas Trumbull. Film získal dva Oscary: za kameru (Vilmos Zsigmond) a zvláštní sošku za střih zvukových efektů (Frank Warner). Postavu Roye Nearyho hraje Richard Dreyfuss a jeho manželku Ronnii představuje Teri Garrová, úlohu francouzského profesora Claudea Lacombea ztvárnil známý režisér François Truffaut, jde o jediný film, mimo jeho vlastních, ve kterých Truffaut hrál.
Za povšimnutí stojí, že doktor J. Allen Hynek, který vymyslel teorii Setkání třetího druhu a svůj celý život zasvětil UFO, se objeví ke konci filmu ve scéně s únosci, kde kouří dýmku.
„Když jsem film viděl poprvé, byl jsem z něho naprosto unešený, všem spolužákům jsem o tom vykládal a všechny je donutil na to jít. Zároveň to byla moje první ilegální akce, protože jsem si do hlediště vzal magnetofon a nahrál jsem si celý zvuk, abych si ho mohl doma pouštět. O tom, že bychom někdy měli video, se nám ani nezdálo. Tento film vlastně stál u zrodu toho, že jsem se více začal zajímat o to, kdo film režíroval, kdo složil hudbu atd. Stále si myslím, že snímek zůstal zásadní záležitostí. Z dosud béčkových filmů, jež zpracovávaly sci-fi, Spielberg vytvořil třídu A,“ řekl o snímku filmový publicista František Fuka.
Film se stal doslova kultovní záležitostí a vytvořil se kolem něj pevný a široký okruh fanoušků, kteří shromáždili nepřeberné množství detailů z jeho přípravy i natáčení, z nichž vybíráme:
Chlapík hrající ve filmu na syntezátor, je technik, kterého poslala firma, od níž si štáb hudební zařízení pronajal. Spielberg ho pozoroval při instalaci kláves a zkušebním hraní a okamžitě mu roli ve filmu nabídnul. Je dokonce uvedený i v titulcích.
Aby dosáhl Spielberg realistického efektu úleku a překvapení u mladého herce Carryho Guffeyho, který hrál Barryho, použil k tomu malý trik. Schoval za kamerou do dvou velkých krabic dva členy štábu v kostýmu klauna a opice. Jeden vyskočil při rozběhnuté kameře a vyděsil ho, zatímco druhý odhalil masku a vykouzlil tak na hercově tváři upřímný úsměv. Cary Guffey, který hrál postavu Barryho, byl tak dobrý, že zvládnul své scény na první nebo druhý záběr. Štáb mu přezdíval „One-Take Cary“. Spielberg mu nechal s touto frází dokonce vyrobit i tričko.
Spielberg neměl ještě jasno o konečné podobě vesmírné lodi, když natáčel některé hlavní scény s ní. Věděl pouze, že by měla být velká a temná. Když pak natáčel v Indii o měsíce později, jezdil každý den kolem obrovské rafinérie, která byla výrazně osvětlená, vyčnívalo z ní množství trubek a dalších součástek, kterými se Spielberg inspiroval. Rozhodl se, že loď bude také zářit a vypadat futuristicky, jak se nakonec objevila ve filmu, i přesto, že scény, kdy se nad davem objeví černý stín původní lodi, byly již na světě.
Federální agenti, kteří se objeví ve scéně s Lacombem, jenž v hlavní scéně učí ostatní ruční signalizaci, jsou skuteční agenti, kteří byli přítomni natáčení. Stejně tak někteří vědci, kteří se objeví jako kompars, byli skutečnými vědci.
Mimozemšťany hrály ve skutečnosti malé holky ve věku 8 - 12 let v kožených kostýmech.
Film drží rekord za přítomnost nejvíce kameramanů při produkci - na filmu se jich podílelo celkem 11.
Pro finální scénu byl použit model UFO a například blikající světla byla ve skutečnosti světla z vánočního stromku.
U hudební stránky filmu zvolil Spielberg nezvykle obrácený postup. Nejprve byla natočená hudba a film byl editován až podle ní. Známá melodie o pěti tóninách byla vybrána Spielbergem a Williamsem z několika stovek různých modifikací.
Ve filmu se objeví Spielbergův pes, a to ve stejné scéně, kdy vycházejí zajatci po rampě z lodi. Stejný pes si zahrál už předtím v Čelistech (1975) jako pes Brodyho.
Scéna pro přistání UFO byla ve své době největší halová filmová scéna všech dob. Byla 137 metrů dlouhá, 76 široká a měla 27 metrů na výšku.
Model vesmírné lodi byl pečlivě uzamčen v garáži Stevena Spielberga, aby se nedostal do tisku před uvedením filmu.
(zdroj: ČSFD)
Blízká setkání třetího druhu - USA (1977)
Hrají: R. Dreyfuss, F. Truffaut, T. Garrová, M. Dillonová, B. Balaban a C. Guffey. Scénář a režie Steven Spielberg.